PRACHATICE Delší není na Zadově, u Lipna ani jinde v Jihočeském kraji. Sjezdovka dlouhá přes 1 400 metrů a lyžařský areál, o jehož vybudování začali loni mluvit Prachatičtí, už je na papíře. Na studii technického provedení uvolnili loni zastupitelé peníze z městského rozpočtu. A podle starosty Martina Malého potvrdila, že by bylo možné areál na severovýchodním svahu Libína nad kolonií na Leptáči postavit.
Největším zádrhelem zřejmě mohou být požadavky ochránců přírody. „A právě o případných dopadech na přírodu chci jednat s odborníky ještě předtím, než se rozhodnu požádat zastupitele o souhlas s pokračováním příprav projektu," uvedl Malý. Podle něj jde o opatření, které má městu ušetřit další peníze.
„V dalších přípravách už se bude jednat o statisíce korun. Proto bych nejprve rád znal stanovisko nezávislého odborníka, který by mi řekl, zda je náš zájem z hlediska ochrany přírody průchozí," řekl.
Už loni na jaře zastupitelé požadovali, aby podobné kroky předcházely pořízení projektové dokumentace nebo hodnocením vlivu na životní prostředí EIA, které bude provádět krajský úřad.
„Nerad bych, abychom udělali podobné chyby jako v minulosti. Bude dobře, když se celá věc vrátí k projednání, až bude více podkladů," řekl už při prvním projednávání projektu zastupitel Jan Bauer.
Studii zpracovávala firma SnowPlan z Liberce, která má s podobnými projekty zkušenosti. Z podkladů vyplývá, že Prachatičtí vybrali lokalitu, která by nabídla nejdelší sjezdovku v kraji. Navíc má být atraktivní i svým 400metrovým převýšením. Podle starosty by tak měla být konkurenceschopná ve srovnání s mnoha areály v okruhu sta kilometrů. Výhodu je i to, že by areál stál mimo národní park nebo chráněnou krajinnou oblast.
V této lokalitě rysi několik let po sobě vyvedli mláďata
Větší komplikací by neměly být ani vlastnické poměry pozemků, na kterých by středisko leželo. Naprostá většina z nich patří městu. Jen zlomek z nich v nejnižších částech trasy poblíž plánované nádrže na vodu a parkoviště je Lesů České republiky. Pravděpodobně by ale byla možná jejich směna za městské lesy.
Třecím bodem by tak mohl být právě dopad sjezdovek na životní prostředí. Limitující by mohl být výskyt rysa ostrovida a dalších druhů vzácných zvířat, kterým příroda v okolí Libína velmi svědčí. Z pohledu ochránců, kteří se životem rysů zabývají, by byla stavba sjezdovky podle všeho bezmála katastrofou. „V této lokalitě v několika letech po sobě rysi vyvedli mláďata a při snižujících se stavech této vzácné šelmy je nutné každou podobnou lokalitu intenzivně chránit," uvedla Tereza Mináriková ze společnosti Alka Wildlife.
Libín je podle ní pro rysy ideální především svým terénem. Na svazích hory se prý navíc ukazuje i to, že zvířatům k životu nevadí měkká turistika s šetrným pohybem lidí. „Areál s kapacitou tisíc lidí denně už samozřejmě žádná měkká turistika není," podotkla Mináriková.
