Po vzniku Národního parku Křivoklátsko už nebude povolen komerční lov zvěře

Zbečno - Nový Národní park Křivoklátsko, s jehož vyhlášením počítá ministr životního prostředí Tomáš Chalupa příští rok, připraví státní podnik Lesy České republiky o miliony korun ročně.

Jde o peníze, které si dnes Lesy ČR nechávají platit za to, že na Křivoklátsku umožňují lovit lesní zvěř.

Lesy provozují na území plánovaného parku dvě režijní honitby a další honitby pronajímají. Jenom na pronájmu vydělávají téměř tři miliony korun ročně.

Další peníze pak inkasují od lovců, kteří si zaplatí za to, že si mohou v křivoklátských lesích střelit třeba jelena. Za jedno ulovené zvíře se platí i desítky tisíc korun.

Po vzniku národního parku však vznikne na chráněném území jedna velká honitba, kterou bude spravovat vedení parku. Komerční lov tam bude zakázán a Lesy České republiky o dnešní příjmy přijdou.

"Na území národního parku není možný poplatkový lov," potvrdil Aktuálně.cz vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko Petr Hůla.

Podívejte se na snímky z plánovaného Národního parku Křivoklátsko:

Příjem z honiteb? Neřekneme

Státní podnik Lesy ČR je největším odpůrcem vzniku Národního parku Křivoklátsko.

Podle některých znalců tamních poměrů je jedním z hlavních důvodů právě to, že přijdou o lukrativní peníze z honiteb, které jsou pro Lesy možná ještě výnosnější než těžba dřeva.

Jaký mají z honiteb přesně příjem, Lesy nechtějí říct. Na přímou otázku Aktuálně.cz mluvčí podniku neodpověděl.

Redakce Aktuálně.cz tak aspoň na Správě CHKO Křivoklátsko zjistila, za kolik peněz státní lesy honitby pronajímají. Z odpovědi vyplynulo, že celkový příjem činí 2,9 milionu korun za rok.

Vyhledávaný revír od středověku

Mluvčí podniku Lesy ČR Zdeněk Boublík však tvrdí, že finanční ztráta z honiteb není to nejpodstatnější.

Po vyhlášení národního parku by prý přišly velké problémy kvůli lesní zvěři.

"Zvěř se zde loví podle přísných pravidel schvalovaných a kontrolovaných orgány státní správy. Lov pomáhá udržovat stavy zvěře na přijatelné úrovni a zabraňuje přemnožení. Pokud je zvěř přemnožená, dochází ke značným škodám nejen na lesních porostech, ale také  na polních kulturách v okolí," uvedl mluvčí Boublík.

Škody narostou, varují Lesy ČR

Podle státních lesů hrozí, že po vyhlášení národního parku dosáhnou škody od zvěře několika milionů korun, které by pak stát musel platit zemědělcům a majitelům lesů.

"V bezzásahových zónách národního parku se totiž podle zákona o ochraně přírody neloví. Návrh bezzásahových zón přitom počítá s postupným navyšováním výměry až do výše 80 procent celkové rozlohy parku do 30 let od jeho eventuálního vyhlášení," uvedl Boublík.

Připomněl, že s udržováním stavů zvěře na optimální úrovni počítají i plány péče současné chráněné krajinné oblasti i národních přírodních rezervací. Na Křivoklátsku žije jelen lesní, srnec obecný, sika japonský, muflon, daněk skvrnitý a prase divoké.

Zvěř je přemnožená už nyní

Vedoucí Správy CHKO Křivoklátsko Petr Hůla tvrzení státního podniku Lesy ČR odmítl. Tvrdí, že zvěř je v křivoklátských lesích přemnožená už nyní, způsobuje značné škody a úřady nemají mnoho šancí všechno zkontrolovat.

Podívejte se na přírodní perly Křivoklátska:

"Státní úředník pouze zpracovává data, která mu ve výkazech posílají uživatelé honiteb. Paradoxní je, že i z těchto oficiálně zpracovaných výkazů je patrné, že se u většiny druhů spárkaté zvěře neodloví ani roční přírůst, neboli stavy zvěře exponenciálně rostou. Plány lovu však zůstávají téměř beze změn a nikomu to nevadí," řekl Aktuálně.cz Hůla.

Stavy zvěře se musí radikálně snížit

Za jeden z hlavních úkolů nového národního parku označil Hůla radikální snížení stavů spárkaté zvěře na úroveň, která je  blízká přírodě. Dodal, že sika japonský a muflon do křivoklátských lesů vůbec nepatří, jsou to nepůvodní druhy.

"Není pravda, že v I. zóně národního parku není lov možný. Zákon nic takového nezakazuje ani neomezuje. Není ani pravda, že by se do třiceti let mělo stát 80 procent území navrhovaného národního parku bezzásahovým územím. Je to holý nesmysl," poznamenal Hůla.

Dodal, že na částech území I. zóny se skutečně počítá s tím, že se les ponechá samovolnému vývoji a že se podíl takového území bude zvyšovat. Všechno však bude podle Hůly záviset na momentálním stavu vybraných lesů.