Stromek vysazený v lese zní jako krásný dárek. Není drahý a tváří se důležitě. Za pár korun zachráníme planetu. Nebo je to celé trochu jinak?
Přestože kůrovcová kalamita dosáhla v naší republice obrovských rozměrů, k obnově lesů dojde i bez darů od veřejnosti. K zalesnění jednoduše dojít musí. Jak to?
Celý článek najdete zde
Komentáře
ale i zemědělec, který na výsadbu stromů leckdy vezme i další nádherné dotace....
Malý strom na škarpě či mezi u pole, pokud vydrží déle jak 6-8 let (pravidelně tak 50 % zhyne) zemědělci nevadí, ale jakmile založí korunu, tak je poškozován, strom stíní, bere plodinám vodu a kořeny mu jsou postupně a spolehlivě dotovanou a námi všemi placenou technikou amputovány!
Jednoduché, kontroloval bych jestli už v minulosti na škarpě a mezi poli byly stromy a co se s nimi stalo!!!
Podle toho bych dával dotace, nejen na výsadbu, ale i na plochu polí.!
Už jsem viděl celé aleje které díky zemědělskému podnikání padly za vlast (defoliace celých stromů, poškození kořenů a pod.), avšak podnikatelé v zemědělství dále s pláčem sdělují, tu je sucho, tu mokro, tu ..., ale že také ničí, to se tu nepíše a nenese.
Tak co udělá stát, dá lesníkovi na stromek dotaci (někdy ani to ne), cca pár korun a zemědělci či sdružení, kteří nikdy nezajistí jak v lese růst stromů déle jak 20- 25 let dáme na výsadbu jednotlivého stromu tisíce, či stovky tisíc.
Drsná realita, kterou se nikdo nezabývá a nebo nechce vidět, však kšeft je kšeft.
Zárukou je, že ve stovkách tisíc hektarů v lese stromy rostou více jak 80 let, v zemědělské krajině najdeme pouze jednotlivce.
Porovnejte si mapy z 50 let a dnes a kdo je střízliv, udělá si obrázek.