V Senátu se konalo slyšení k petici s necelými šedesáti tisíci podpisy požadující dobrý zákon o Národním parku Šumava, který by zamezil další zástavbě krajiny. Zástupkyně Jihočeského kraje by naopak nejraději národní park na čas zrušila.
V úterý se v horní komoře Parlamentu uskutečnilo veřejné projednání petice Za dobrý zákon o Národním parku Šumava. Petici, která vyzývá zákonodárce, aby jasnými pravidly zajistili ochranu divoké přírody na alespoň polovině rozlohy Národního parku Šumava a zabránili další zástavbě krajiny, podepsalo celkem 58 269 lidí.
Podle experta na ochranu lesů Hnutí DUHA a člena petičního výboru Jaromíra Bláhy by poslanci a senátoři měli ve sněmovně aktuálně projednávanou novelu zákona o národních parcích ministra Richarda Brabce (ANO) upravit tak, aby žádný další ministr či ředitel parku nemohl v budoucnu nechat zničit vzácné přírodní bohatství.
„Pro Národní park Šumava to znamená ponechat polovinu jeho území přírodě a turistům a druhou pro šetrné hospodaření místních lidí," uvedl Bláha a dodal: „Ostatně plán péče schválený za vlády Miloše Zemana počítal, že se tak stane nejpozději do roku 2030. Šumavská příroda je ale natolik krásná a zachovalá, že by to zákonodárci měli udělat ihned."
Petice žádá poslance a senátory, aby přijali takový zákon, podle kterého bude hlavním cílem Národního parku Šumava ochrana přírody a ostatní činnosti budou možné jen do té míry, jež neohrozí vzácnou přírodu. Dále by měl zákon splňovat, že bude zachována současná rozloha území ponechaného přírodě, tedy 30 % a zároveň bude stanoveno jeho postupné rozšíření alespoň na 50 % do roku 2030. Petice rovněž požaduje, aby zákon omezil další výstavbu tak, aby nezničila cennou šumavskou krajinu.
V návrhu vládní novely zákona o ochraně přírody, kterou připravil ministr Richard Brabec a o níž budou hlasovat poslanci v září, je podle zástupců petičního výboru beze zbytku naplněn pouze první ze tří požadavků petice.
Poslanec Kučera: u koaličního zákona je taková doba nezvyklá
Pozměňovací návrhy, které se snaží požadavkům petice vyjít vstříc, předložil poslanec Jiří Junek (KDU-ČSL), který chce doplnit vládní návrh o jasný závazek ponechat přírodě nejméně polovinu Národního parku Šumava, a to kompromisně do osmnácti let od schválení novely. Petiční výbor požádal také senátory, aby takové úpravy zákona podpořili.
Náměstek pro řízení Sekce ochrany přírody a krajiny z ministerstva životního prostředí Vladimír Dolejský věří, že zákon v září bez významnějších změn projde Sněmovnou. Poslanec Michal Kučera (TOP 09) během veřejného slyšení v Senátu zdůraznil, že novela zákona je ve Sněmovně už skoro rok a to bez jakýchkoli obstrukcí, kdy její projednávání se natahuje jenom tím, že se nedostává na pořad jednání, což je podle Kučery u koaličního zákona nezvyklé.
„Trošku to ve mně vyvolává otazníky, jak důsledně chce ministerstvo životního prostředí tento zákon skutečně sněmovnou protlačit, protože tím samozřejmě legislativní proces nekončí," uvedl Kučera, podle kterého je otázka, pokud Senát novelu zamítne a ta se vrátí zpátky do Sněmovny, zda se zákon stihne schválit do konce tohoto volebního období.
Velmi silně se proti novele zákona v Senátu vymezila radní pro životní prostředí Jihočeského kraje Hana Tůmová (KSČM) zastupující zde hejtmana Jiřího Zimolu. Ta připomněla, že Jihočeský kraj prosazuje samostatný zákon o Šumavě, který podpoří podnikatelské záměry rozvíjející turistický ruch tak, aby turisté na Šumavě zůstávali a měli tam dostatečné zázemí.
„Šumava by urychleně potřebovala, abychom jí pomohli, jinak brzy bohužel dojde k tomu, že především vrcholky Šumavy se budou podobat měsíční krajině," uvedla Tůmová a dodala: „Jsou zde dokonce některé odborné názory, které říkají, že bychom měli celý národní park na nějakou dobu úplně zrušit, šumavskou přírodu ozdravit a posléze znovu národní park vyhlásit a stanovit podmínky péče o něj. Vím, že tento názor je asi téměř neakceptovatelný, přesto z něj vyplývá to, že bychom se měli o Šumavu urychleně postarat a pomoci jí," řekla Tůmová.
Kriticky se k novele zákona postavil také starosta obce Modrava a předseda Svazu obcí Národního parku Šumava Antonín Schubert. „Každý nový zákon je dobrý teprve tehdy, pokud usiluje o spravedlnost a je pravdivý," uvedl Schubert, podle kterého novela zákona na ochranu přírody a krajiny spravedlivá a pravdivá není. „Zavádí principy nikoliv národního parku se všemi jeho specifiky, ochranářskými a vzdělávacími funkcemi, ale principy vědeckého parku, to je národní park bez lidí," zdůraznil starosta Modrava.
Zástupce šumavských podnikatelů Jaroslav Neužil s tím ovšem nesouhlasil. Podle něho přísnější ochrana přírody Národního parku Šumava místní ekonomice naopak pomůže: „Aby Šumava mohla prosperovat, nepotřebuje další výstavbu. Potřebuje lepší veřejnou dopravu a spolupráci podnikatelů. Moji zákazníci přijíždějí kvůli přírodě, ne proto, aby se z oken penzionu dívali na golfové hřiště. Chtějí vidět přírodní procesy," uvedl Neužil.
