Praha 26. dubna (ČTK) - S úbytkem ptáků v zemědělské krajině, ale také hmyzu a dalších druhů živočichů se potýkají kromě Česka i další státy EU. Uvedli to experti z různých zemí na dnešní konferenci o ochraně biodiverzity. Pořádala ji Česká společnost ornitologická (ČSO) spolu s ministerstvem zemědělství. Podle ředitele ČSO Zdeňka Vermouzka souvisí pokles biodiverzity s celkovou intenzitou zemědělství.
V Česku se podle ornitologa Václava Zámečníka podílejí na snižování počtu ptáků velké zemědělské stroje, před kterými zvířata nestačí utéci, zvyšování výnosů za používání hnojiv a pesticidů, rozorávání luk, ztráta krajinných prvků a také odvodňování. Příkladem posledního problému je razantní úbytek čejky chocholaté na Vysočině. "Od 70. let se masivně odvodňovalo ve snaze získat další pozemky. Ze 150 párů skončila na osmi," uvedl.
Celkový počet ptáků zemědělské krajiny v Česku od roku 1982 klesl o téměř 34 procent. Podobný trend zaznamenali také odborníci v Nizozemí. V Německu počet ptáků zemědělské krajiny klesl o více než 50 procent. Ještě výraznější je podle Trees Robijnsové z BirdLife Europe vymírání hmyzu, jehož počet za posledních 27 let pokles v severozápadní části Německa o 75 procent. Jak uvedl ornitolog Péter Tóth z Maďarska, v jeho zemi se mezi lety 1999 a 2014 snížil počet ptáků zemědělské krajiny o 30 procent, zatímco prodej pesticidů se za stejnou dobu trojnásobil.
Samotné vypsání dotací na některé úpravy na polích nemusí podle ornitologů stačit, zemědělci o ně totiž nemají takový zájem, jaký ministerstvo zemědělství předpokládalo. Příkladem je zatravňování, kde ministerstvo očekávalo dotah na 39 tisíc hektarů, skutečné žádosti o tyto peníze jsou ale jen na 13,5 tisíc hektarů. Také o zavádění biopásů je menší zájem. "Optimální umístění je podél polních cest, vodotečí, uprostřed polí. Praxe je taková, že se umísťují podél lesa na okraj polí," řekl Zámečník.
Podle náměstka ministerstva zemědělství Pavla Sekáče je pravděpodobné, že se evropské peníze na společnou zemědělskou politiku budou snižovat. Česko musí vyhodnotit, které dotace jsou funkční a které ne. Proti sobě podle něj stojí dva zájmy. Na jedné straně je to výroba potravin, které budou dostačovat nasycení rostoucího počtu lidí ve světě. "Na druhé straně produkce, kterou chceme vytvářet, se bez biodiverzity neobejde," řekl. Podle ornitologů se to ukazuje v propadu počtu opylovačů, který ohrožuje úrodu ovoce a některých plodin.
V budoucnu by rozdělování evropských peněz na zemědělství mohlo být více ponechané na členských zemích. Ornitologové se obávají, že ochraně přírody to uškodí. "Z praxe ale víme, že přidělování prostředků určených na podporu druhové pestrosti nebo řešení klimatických otázek by mohlo snadno podlehnout korupci a politickému lobby," uvedli v tiskové zprávě.
