Pěstitelé či botanici by měli nově dostat povinnost vést elektronické záznamy o používání přípravků na ochranu rostlin. Vyplývá to z návrhu zákona o rostlinolékařské péči, který dnes schválila vláda. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) novinářům po zasedání kabinetu řekl, že jde o součást digitalizace v rámci jeho úřadu. Prostřednictvím zákona chce ministerstvo zavést do české legislativy také některé evropské předpisy, například ohledně evidence používání přípravků nebo nakládání s osivem a sadbou ošetřenou přípravkem na ochranu rostlin.
Proti stávajícímu znění zákona evropská úprava udává povinnost vést záznamy v elektronické podobě pro všechny profesionální uživatele přípravků na ochranu rostlin. Informaci musí zemědělci a další profesionálové poskytnout Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému (ÚKZÚZ) nejpozději do 30 dnů ode dne použití přípravku na ochranu rostlin. „Je to součást systému digitalizace v rámci resortu zemědělství a přispěje to ke zjednodušení systému pro všechny,“ uvedl Výborný.
Záznamy v elektronické podobě musí podle návrhu nově nahrávat i zemědělští podnikatelé obhospodařující alespoň 200 hektarů půdy. „Cílem je získání dat za účelem provádění cíleného monitoringu zbytků přípravků v pitné vodě správci vodních zdrojů,“ napsalo ministerstvo v předkládací zprávě.
Návrh také rozšiřuje možnosti získání kvalifikace pro výkon odborných rostlinolékařských činností ve státní správě. Dosud bylo vykonávání profese podmíněné získáním speciálního vzdělání nebo profesní kvalifikací, což ale odrazovalo potenciální zájemce od nástupu na místa, která speciální vzdělání vyžadují. Zákon navrhuje další způsob získání odborné způsobilosti rostlinolékařů, a to formou specializované odborné průpravy organizované ústředním ústavem. „Cílem úpravy je významně zefektivnit, zjednodušit a zlevnit způsob získávání odborné rostlinolékařské způsobilosti,“ uvedl úřad.
Čeští zemědělci podle dat ministerstva zemědělství snížili od roku 2018 spotřebu přípravků na ochranu rostlin o více než desetinu. V roce 2023 jich spotřebovali téměř 10,5 milionu kilogramů, meziročně o zhruba 363.000 kilogramů méně a proti roku 2018 o 1,2 milionu kilogramů méně. Podle úřadu k poklesu přispělo šetrnější obhospodařování zemědělské půdy a celoevropský zákaz některých látek. Oborníci ale poukazují na to, že omezování počtu povolených účinných látek v přípravcích na ochranu rostlin snižuje jejich účinnost proti škůdcům.
Praha 22. ledna (ČTK)
