"Stora zprovoznila novou linku na výrobu pelet ve svém závodě ve Ždírci nad Doubravou v roce 2015, v květnu téhož roku zahájila zkušební provoz. Naplno se peletky ve Ždírci vyrábějí asi dva roky. „Jako hlavní surovinu na výrobu peletek Stora zpracovává veškeré piliny a hobliny z naší pily, peletky mají certifikát kvality. Certifikaci uděluje profesní Klastr Česká peleta, který garantuje vysoce kvalitní palivo vhodné pro domácnosti nebo chalupy" informoval za vedení společnosti Tomáš Krčil.
Nový provoz vyrobí ročně jen ve Ždírci 77 tisíc tun peletek. V rámci celé společnosti Stora Enso je to 515 tisíc tun ročně. „Není to jen dřevo, které nás předurčuje být významným producentem na trhu, je to i naše firemní kultura. Jednou z našich hodnot je konat dobro pro lidi a planetu. V duchu toho motta se snažíme vyrábět produkty na bázi obnovitelných surovin a výroba peletek do této filozofie přesně zapadá," konstatoval mluvčí společnosti Stora Enso ve Ždírci Jiří Schiebal. Stavba peletárny přišla na 7,7 milionů euro, což je v přepočtu asi 200 milionů korun.
„Největší odbyt pelet je především v zahraničí, v Rakousku a Itálii, zbytek dodáváme na český trh, ale chtěli bychom tento stav do budoucna výrazně změnit," zdůraznil Tomáš Krčil. Jak dodal, změnit by to mohly kotlíkové dotace v rámci, které bude v České republice nutno vyměnit až 350 tisíc nevyhovujících kotlů a pak chystaná omezení ze strany Evropské Unie na těžbu fosilních paliv, například uhlí.
„V budoucnu by měla být na uhlí zavedena tak vysoká daň, že bude ekonomicky nevýhodné," postrašil Krčil majitele kotlů na uhlí. Uhlí, kterým se u nás topí, je podle Krčila prý nekvalitní a zamořuje ovzduší. „Ve Švédsku je toto palivo už zakázané. Dřevěné pelety patří k nejzdravějším, nejčistším a také nejkomfortnějším zdrojům vytápění, a tak je dobré tomuto topivu budoucnosti věnovat pozornost," podotkl Krčil.
„Díky" takovým sankcím a omezením by se mohla spotřeba pelet v České republice podle Krčila zvýšit. Výroba peletek prochází složitým procesem, který zahrnuje sušení surovin – pilin z pilařského zpracování dřeva, dále pak přidání jednoho procenta škrobu a následnému lisování peletek. Posledním krokem celého procesu je balení a expedice k zákazníkovi. Peletky jsou expedovány v patnácti kilogramových pytlích, ve velkoobjemových, jednu tunu vážících pytlích, anebo volně sypané do cisterny. Popel z peletek se používá ke hnojení.
Lisování hlídá automat
Chod celé lisovací peletové linky hlídá automat. Jen pro zajímavost, teplota v peletových lisech se pohybuje kolem sta stupňů Celsia.
Podle ředitele společnosti Stora Enso Pavla Urbana vedla Storu k výrobě pelet hlavně snaha zvýšit objem produktů s přidanou hodnotou, zlepšit profitabilitu a využít maximálně možností nové kogenerační jednotky (zdroj tepla a elektrické energie pro výrobu).
Výrobu pelet by ale podle Urbana nebylo možné ve Stoře zahájit, nebýt vlastní kogenerační jednotky. „O výrobě pelet jsme uvažovali již šest let zpátky, ale naše plány nakonec ztroskotaly na nedostatku tepelné energie potřebné k sušení pilin," konstatoval ředitel. Kogenerační jednotka, která zajišťuje Stoře energetickou soběstačnost, se začala stavět v roce 2012.
První zážeh kotle se uskutečnil v roce 2013, kolaudace byla ještě téhož roku na podzim. Do stavby investovala Stora 20 milionů euro.
Centrem elektrárny a teplárny je vysokovýkonný kotel a turbína, vše řídí a kontroluje počítač, k obsluze stačí jeden zaměstnanec. Jako topení slouží biomasa, tvořená z 90 procent smrkovou kůrou z vlastní produkce, zbytek jsou piliny, hobliny a zelená lesní štěpka. Tento moderní provoz spotřebuje 100 tisíc tun suroviny za rok."
