Nový výzkum potvrzuje, že naše postupy jsou správné. Teď o tom musíme přesvědčit veřejnost, říká ředitel Správy Národníhoparku Šumava Pavel Hubený.
* E15: Chystáte na základě studie nějaké změny v péči o národní park?
Zastávám názor, že by se především neměl příliš měnit ten postup, který je zažitý a na který jsou všichni zvyklí. V lese se nemusí dělat rozhodnutí ze dne na den nebo z roku na rok, protože za rok se žádný rozdíl nepozná. Každopádně je třeba zachovat kontinuitu přístupu k lesu. Na základě poznání, která tu zazněla, neřekneme, že teď radikálně zahneme doleva, doprava nebo nahoru. My jsme rádi, že nová poznání potvrzují to, co jsme si mysleli. Je to ale určitě důvod, abychom se pokusili přesvědčit společnost, že v národním parku má cenu nechat les být, ať vypadá, jak vypadá. Na žádné zásadní strategické kroky se nechystáme.
* E15: Vše tedy zůstane při starém?
Před deseti patnácti lety se mělo za to, že by správa parku měla hodně sázet nové dřeviny do monokulturních lesníchporostů a tak přeměňovat druhové spektrum. Výsledky nás vedou k přesvědčení, že tam, kde má druhové spektrum tendenci se přirozeně změnit, tam nemá smysl sázet. Konstruovat nějaký smíšený les tam, kde třeba ani historicky nebyl, není asi úplně dobře. Zvažujeme tedy nějakou redukci výsadby, nebudeme do ní vkládat tolik prostředků. Jsme přesvědčeni o tom, že les se dokáže přeměnit sám.
* E15: Slouží kůrovcové kalamity jako akcelerátor těchto změn?
Les se mění sám a mění se neustále. Ukážu vám ale tady příklad. Česká strana lesa byla (po kůrovcové kalamitě – pozn. red.) vytěžená a zalesněná, bavorská strana nebyla vytěžená ani zalesněná. Když se na ně dnes podíváte, tak pokud jde osmrky, nevidíte rozdíl. U nás chybí mrtvé dřevo. V Bavorsku zůstaly živiny pro budoucí stromy, to znamená, že padesát sto let tam bude o něco lepší půda. V Bavorsku je také víc jeřábu než u nás. Vyplývá z toho pro nás ponaučení: určitě bychom měli bránit kůrovci dostat se z národního parku ven. Je ale jasně vidět, že lepší cesta pro nás je tahle (ukazuje do Bavorska).
* E15: Kůrovci se více daří v teplých a suchých letech. Klimatologové se shodují, že nás čekají změny podnebí, které přinesou právě delší období bez srážek a s vyššími teplotami. Čekají nás tedy horší kůrovcové kalamity?
Myslím si, že se to sucho trochu dramatizuje. V lesích, na které teď koukáme, je desetina stromů starších než dvě stě let. Tytostromy, které dneska dožívají, pamatují mnoho such. Pamatují rok 2003, rok 1947 a určitě i nějaká sucha předtím, a přežily to. To znamená, že výkyvy, které dnes zažíváme, nejsou ještě tak zásadní, aby na ně ekosystém nebyl připravený. Když je sucho, je víc kůrovce. Ale kůrovec je přirozenou součástí smrkového lesa.
