MILAN KILIÁN
Na třetině území NP Šumava není telefonní signál, i to se má v budoucnu změnit
Šumava - Když se zraní, musí k nim jako první vyrazit členové Horské služby, protože záchranka to k nim má daleko. Daleko jsou i školy, problémem je mnohdy i obyčejný nákup, autobus obcí projede jen několikrát za den. Na mnoha místech jim nefunguje mobil. Tak vypadá dnes život lidí na Šumavě. Vše by se ale mělo změnit. „Žít v chráněném území bude výhodnější než žít mimo něj,” je přesvědčen ředitel Národního parku Šumava František Krejčí. Kouzelnou „formulkou” by měl být tzv. Masterplán Šumava. „Sliby, že se na Šumavě budeme mít líp, posloucháme od parku už roky, ale pořád to není pravda. Zajímá je víc příroda než lidi. Až se něco změní, tak tomu uvěřím,” řekl Deníku důchodce, který celý život žije na Kašperskohorsku. Podobných skeptiků je více, ale velkolepý projekt Masterplán Šumava by měl skutečně změnit život na Šumavě. Stojí za ním totiž nejen národní park, ale i představitelé obcí, kteří s vedením parku rozhodně nejsou vždy zajedno. „Hlavním smyslem Masterplánu je zaprvé profesionální ochrana přírody, zadruhé zkvalitnění péče o místní lidi a zatřetí, zkvalitnění péče i o hosty národního parku,” stručně zhodnotil velké plány ředitel NP Šumava František Krejčí. Jeho kolegyně Jana Slonková doplnila, že Masterplán v podstatě znamená, že budou provázané všechny projekty na území parku, v nichž se bude žádat o evropské dotace.
„Tuto aktivitu samozřejmě vítáme, tak jako vítáme každou aktivitu, která má za cíl získat pro region Šumavy, který je, co se týče infrastruktury, poměrně dost zaostalý, finanční prostředky,” řekl Deníku předseda Svazu obcí NP Šumava Jiří Hůlka. Spojení svazu s parkem může podle něj prospět i malým obcím, které tak dosáhnou i na dotace, jež by jinak bez Masterplánu neměly šanci získat. Na druhou stranu se ale obává, aby právě tyto malé obce měly potřebné finance, které je třeba z rozpočtu uvolnit ke každé dotaci (ta většinou činí 85 procent nákladů).
Masterplán, který by podle Krejčího měl do roku 2013 přinést na Šumavu několik miliard korun z evropské kasy, je již v běhu. Celkem by měl řešit jedenáct problémových oblastí. „Jedním z nejpalčivějších problémů je šumavská voda. Je nutné se i nadále velmi intenzivně věnovat této problematice dokončením kanalizací a čistíren odpadních vod v některých šumavských obcích nebo jejich části, pečovat o zdroje pitné vody a postupně dobudovat dešťovou kanalizaci v obcích. Musíme přiznat, že nejpotřebnější je dostavba zanedbané vodohospodářské infrastruktury obcí na území národního parku,” uvedl Krejčí. Zlepšit by se měla řada dalších věcí, od komunikací přes možnosti spojení (telefonní signál chybí na cca 30% území NP!) až po řadu projektů, které přírodu nejen chrání, ale umožňují ji lidem i poznávat. Lidé by to měli mít snazší i s hledáním práce.
„Hlavním zdrojem živobytí místních obyvatel byl až do roku 1991 les, zemědělství a armáda. Dnes by měl být zdrojem příjmu místních obyvatel národní park, tzn. především cestovní ruch a ochrana přírody,” uzavřela Slonková.
***
Problémy Seznam problémových oblastí (podle NP Šumava): 1. Šumavská voda 2. Čistý šumavský vzduch 3. Šumavský odpad 4. Šumavská ekologická veřejná doprava 5. Tradiční hospodaření na šumavských loukách 6. Šumavská fotovoltaika a fototermika 7. Posílení komunikační sítě 8. Bílá Šumava 9. Záchrana tváře šumavského domova – vytvoření Souboru památek 10. Bezpečná Šumava 11. Rozvoj poznávání Šumavy
