VÁCLAV JANOUŠ

Zasahovat, či nezasahovat proti kůrovci na Šumavě? Na řešení otázky se neshodnou veřejnost ani odborníci. Někteří vědci se však k problému vyjadřují, i když lesy viděli jen krátce, nebo dokonce vůbec.

ŠUMAVA Pravdu v boji s kůrovcem na Šumavě máme My!, hlásí lesníci a současné vedení šumavského parku. A dodávají: Na naší straně jsou i vědci. Problém je v tom, že stejné argumenty mají také ekologičtí aktivisté. A i na jejich straně je část vědců.

Spor o to, zda kácet, či nekácet kůrovcem napadené stromy v národním parku, tak přerůstá v závody, kdo má na své straně víc vědců. Bohužel, někteří odborníci, kteří nyní do problému promlouvají, buď v šumavském lese vůbec nebyli, nebo v něm strávili pouze pár hodin.

Správa šumavského parku před pár týdny provázela po svém území slovenské lesníky a odborníky. Včera zase zasedali ve Stožci vědci z České akademie zemědělských věd.

Nedávno přijel i jeden z největších světových odborníků na lesnickou genetiku, kanadský profesor Yousry El-Kassaby. V Praze nad uříznutým koláčem dřeva z druhého nejstaršího šumavského smrku mudroval, jak si mají šumavské lesy pomoci. „Les si s kůrovcem sám neporadí. Musíme mu pomoci, aby se uzdravil. Jinak šumavské lesy dopadnou jako ty na západě Kanady, kde kůrovec zlikvidoval lesy o rozloze, jako je Anglie,” komentoval situaci El-Kassaby.

„Těžko se dá o vědecké pravdě hlasovat”

Profesor a děkan University of British Columbia přijel převzít do Prahy čestnou profesuru České zemědělské univerzity v Praze. Na Šumavě při této návštěvě však vůbec nebyl. „Jezdí sem dvakrát ročně a má ji prochozenou s docentem Milanem Lstibůrkem,” říká na jeho adresu mluvčí šumavského parku Pavel Pechoušek. Profesor Lstibůrek z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity je dalším z vědců, kteří stojí na straně parku.

Do diskuse se přidávají i další experti, většinou lesnického zaměření. Avšak Luděk Šišák ze stejné univerzity, který se také účastnil včerejší konference ve Stožci, přiznává, že některým jeho kolegům nemusí jít jen o blaho přírody.

„Rozdíly mezi názory vědců mohou být, bohužel, účelové. Těžko se ale dá o vědecké pravdě hlasovat. Lidé by měli jít a dívat se okolo sebe,” říká Šišák a dodává, že on i jeho kolegové jsou odborníci na ekonomické dopady ochrany lesa a v lese byli jen krátce. „Viděli jsme jen malou část lesů okolo Českých Žlebů. Samozřejmě, že se šumavské lesy obnoví, ale opět v jednověké monokultury smrku, které za 60 či 70 let čeká stejný osud jako současné lesy,” míní Šišák.

Na zásahu či nezásahu se neshodnou ani lidé ze správy

Ani samotní zaměstnanci správy parku nejsou jednotní v názorech na to, zda zasahovat proti kůrovci, nebo přírodu ponechat svému osudu. Podle šumavských starostů jsou rozděleni zhruba na polovinu, někteří dokonce říkají, že převládají zastánci nezasahování.

„Zaměstnanci lesnických provozních sekcí parku většinou sdílí názor, že je třeba s kůrovcem bojovat. Samozřejmě, jsou ale v parku i útvary, které jsou postaveny na ochranářské bázi,” přiznává náměstek ředitele šumavského parku Tomáš Fait, který má už tři roky na starosti likvidaci kůrovcové kalamity. Fait nabízí i vysvětlení, proč správa parku teď předhazuje před novináře a veřejnost vědce, kteří stojí na její straně: „Dříve nebylo přihlíženo k lesnickým názorům.” To, jak správu parku podporuje jeden lesnický vědec za druhým, vadí ekologickým aktivistům. I na jejich straně jsou samozřejmě odborníci - třeba bývalý předseda vědecké sekce rady parku Jakub Hruška.

„Správě parku se ale nehodí do krámu. Místo toho, aby zajistila vyváženost názorů, tak jen dělá propagandu svých názorů,” kritizuje Jaromír Bláha z Hnutí DUHA.

Doporučení vědců, kteří říkají, že je potřeba s kůrovcem bojovat, chce ředitel šumavského parku Jan Stráský brát jako recept. Ke slovům kanadského profesora El-Kassabyho šéf parku prohlásil: „Doporučená opatření jsou pro nás cenným příspěvkem pro hledání optimálních zásahů do druhové i genové skladby lesních dřevin. Jejich realizací se budeme neprodleně zabývat.”