Vážený pane Paroubku,

děkuji Vám za Vaši starost o Šumavu a obec Modravu. Škoda jen, že jste šumavským altruismem, předneseným na jednání Sněmovny o návrhu zákona o Národním parku Šumava, neoplýval jako předseda vlády České republiky.

Dlouhá léta prožitá v šumavských hvozdech mě myslím nijak neobhroubla. Naopak! Naučila mě hluboké pokoře a sounáležitosti,ato jak se Šumavou, tak i s jejími lidmi. Jako starosta se každodenně setkávám s různými názory, kterým naslouchám, a i když někdy nesouhlasím, snažím se být také přemýšlivý, zda nositel názoru, se kterým se příliš neztotožňuji, nemá také tak trochu pravdu.

Protože se domnívám,že jste se při svém projevu dopustil, snad z neznalosti, několika nepřesností, dovolte mi drobný exkurs na Modravu, kterou od roku 1994 jako starosta zastupuji. Je pravdou, řekl bych až solí v ráně mnohých, že jsem způsobil, že sociálnědemokratický ministr místního rozvoje Císař nařídil vypracovat územní plán okresu Klatovy, kterým se obec Modrava stala plnohodnotnou obcí a ne obcí určenou usnesením vlády z roku 1992 ke stagnaci. Věřil jsem totiž, že se Modrava stane nástupním místem do jádrových zón národních parků jak českého, tak bavorského a návštěvníci budou potřebovat a požadovat služby běžné v jiných národních parcích.

Nebyl jsem bohužel svědkem toho, že by tuto myšlenku vláda či exekutiva podporovaly. Nebyl jste to ani Vy jako ministr místního rozvoje, kdo by potřebný rozvoj na Šumavě příliš podporoval. Z mého pohledu se jedná o velmi významné území České republiky a státní exekutiva by měla regionální potřeby i potřeby národní v tomto území pomoci realizovat.

Při projednávání návrhu zákona o Národním parku Šumava jste řekl: „Šumavu už přepadla ostatně zlatá horečka v očekávání zrušení stavebních uzávěr. Ceny pozemků na Modravě jsou teď stejně vysoké jako na Václavském náměstí. Koupit je tedy mohou jen lidé jako multimiliardář Bakala, který má své horské sídlo uprostřed lesa na Modravě. Modrava, a to chci připomenout, tedy také nejvíc vydělala na novém rozdělení sdílených daňových výnosů do obcí, kde se stala kritériem rozloha území obce místo počtu obyvatel. Budiž jí to přáno. Mohla by tak víc vydělat i na dřevu, které bude těženo pod záminkou boje proti kůrovci.”

Mohu Vás ujistit, že zdánlivá prosperita Modravy je výsledkem dlouholetého úsilí místních obyvatel na jejím zvelebování, výsledkem tvrdé práce ve vládou zapomenutém odlehlém koutě republiky. Modrava a modravští obyvatelé nejen že nemají a neměli žádný zisk z těženého dřeva, ale nemají ani nárok na ty druhy daní, které jsou u obcí mimo národní park běžným příjmem do obecní pokladny. Ostatní daňové výnosy, o kterých snad mluvíte, jen stěží pokryjí zvýšené náklady na chod obce v důsledku omezení, které jí přináší to, že leží v národním parku. Ta Vaše informace o vydělání na novém rozdělení sdílených daňových výnosů je úplná hloupost, nebo jste si popletl znaménka. A přirovnání cen modravských pozemků k těm na Václavském náměstí považuji za žertovné švejkovské zpestření, které ve mně vyvolalo pocit, že snad máte i smysl pro humor.

A jedno možná také nevíte. Výsledkem stabilní politiky obce je, že na správním území obce je 6051 hektarů té nejpřísněji chráněné zóny– tedy I. zóny parku. Tak velkou výměru prvních zón nemá, ani zdaleka, na Šumavě žádná jiná obec. Ale to, že senatěchto územích nebudou prohánět harvestory považujeme za tak naprosto přirozené a samozřejmé, že se tím nikde nechlubíme. Dovolte opakovaně Vám nabídnout pohostinství Modravy a poznání okolní přírody. Velmi rád dělám průvodce lidem, kteří mají o Šumavu a její přírodu skutečný zájem.