Vážení návštěvníci Šumavy,
rádi bychom vám vysvětlili, proč jsme podali žalobu proti Rozhodnutí Ministerstva životního prostředí ohledně povolení proznačení turistické trasy Březník – Modrý Sloup procházející Luzenským údolím.
Chceme zdůraznit, že jsme zažalovali rozhodnutí ministerstva nikoli proto, že bychom a priori brojili proti zpřístupnění dané cesty či proti turistice jako takové, (jak se nám snaží někteří podsunout), ale z toho důvodu, že Správa NP Šumava nepostupovala v souladu s platnými zákony.
Správa nezajistila potřebná posouzení vlivu zpřístupnění cesty na hlavní předměty ochrany Národního parku Šumava, především na populaci tetřeva hlušce. Tato posouzení nejsou samoúčelná, jejich cílem je ujistit se, že poslední populace tetřevů u nás zůstane zachována a bude mít příznivé podmínky pro svoji další existenci. Soudní žaloba byla poslední možný opravný prostředek v situaci, kdy Správa Národního parku Šumava porušila zákon a nerespektovala předchozí námitky a upozornění odborníků.
Pokusíme se zodpovědět otázky, které nám v souvislosti s touto kauzou nejčastěji kladete:
Proč jste zabránili otevření Modrého sloupu těsně před slavnostním otevřením?
Klub českých turistů podal žádost o povolení proznačení turistické trasy Březník – Modrý Sloup Luzenským údolím dne 16. 3. 2012. Správa vydala rozhodnutí, které MŽP zrušilo a vrátilo k přepracování. Následně Správa rozhodla znovu a MŽP rozhodnutí potvrdilo 12. 11. 2012, tedy za víc než půl roku. Žalobu jsme podali bezprostředně poté. Dále již si termíny projednávání určoval soud.
Správa od počátku věděla, jaké jsou naše výhrady a co je potřeba udělat. Měla na to dost času. Bohužel čekala na to, až jí to nařídí soud, a nyní svaluje vinu na nás.
Proč bráníte otevření Modrého sloupu kvůli procesním chybám?
Rozsudek ruší rozhodnutí Správy NP a MŽP pro vady v řízení a NEZÁKONNOST. Jen kvůli procesním chybám bychom se nesoudili. Správa NP a MŽP dělají svoji práci diletantsky, porušují zákony, škodí tím nejen tetřevovi, ale i všem lidem. Naše organizace zákony respektují a postupují v souladu s nimi.
Proč bráníte otevření Modrého sloupu, když jedna cesta přece tetřevovi neublíží?
Jedna cesta skutečně neublíží, proto také otevření Luzenského údolí nebráníme. Bráníme se způsobu, jakým k tomu mělo dojít. Podobně by totiž šlo otevřít kteroukoli cestu na Šumavě, žádná sama o sobě tetřevovi nevadí. Vadí ale fragmetace, rozkouskování celistvého území hustou sítí cest. Víme o záměrech na otevírání spousty nových cest, proto chceme, aby se vše položilo na stůl, prodiskutovalo a posoudilo. Správa nikdy své záměry nezveřejnila, přestože ji o to opakovaně žádáme. Správa své záměry tají a chce používat tzv. "salámovou metodu" – postupné otvírání jednotlivých cest jedné po druhé tak, že v celkovém výsledku bude teritorium tetřeva rozparcelováno cestní sítí natolik, že bude ohroženo přežití celé jeho populace na Šumavě. Proti tomu jsme se ohradili od roku 2011 v řadě jednání, následně písemně ve stanoviscích, a když nás Správa a MŽP ignorovaly, nezbylo než se obrátit na soud. A, jak je vidět, i nezávislý soud nám dal za pravdu.
Proč bráníte otevření Modrého sloupu, když v okolí se tetřev nevyskytuje?
V Luzenském údolí se tetřev vyskytuje a Správa to moc dobře ví. Všimněte si ve vyjádřeních ředitele Mánka, že vždy říká, že se „v Luzenském údolí tetřev TÉMĚŘ nevyskytuje“!
Pravda je, že jiné oblasti Šumavy jsou pro tetřeva ještě významnější, než Luzenské údolí. Proto také lze o otevření této cesty uvažovat, ovšem současně musíme uvažovat o tom, kde necháme tetřevovi dostatečně velké souvislé plochy území, kde bude mít dostatek klidu. To lze bez problému splnit, pokud se bude hledat komplexní řešení, jak opakovaně sliboval i pan ředitel Stráský.
Proč je pro vás tetřev důležitější než lidé?
Tetřeva nechráníme proti lidem, ale pro lidi. Chceme, aby pro naše děti i vnuky zůstal zachovaný majestátní tvor, kterého naši dědečci a otcové lovili a kterého my stále ještě můžeme obdivovat, byť na zlomku jeho původního areálu. Tetřev patří nejen do české přírody, ale patří i k české kultuře. Vždyť kolik jen je písní, obrazů, místních názvů (Tok, Tokaniště, Tetřeví hora, …), které k tetřevovi odkazují.
Šumava hostí poslední životaschopnou populaci tetřeva ve střední Evropě. Všude jinde už lidem ustoupil. Na Šumavu chodíme za vzácnou přírodou a rádi budeme respektovat omezení, která jsou podmínkou jejího zachování.
Proč chcete mít šumavskou přírodu jen sami pro sebe a bráníte tam vstupu obyčejných lidí?
Šumavu nemáme jen pro sebe. Členové nevládních organizací ani Vermouzek, Kjučuková či Bláha nemají žádná zvláštní povolení pro vstup do národního parku mimo obvyklé cesty. Ostatně Správa by nám je ani nevydala.
Chápeme svět jako prostor pro všechny tvory, nejen pro člověka. Šumava je posledním ostrůvkem, kde na maličké části českého státu mohou přežívat zvířata, pro které už jinde nezbývá místo. To je posláním národních parků. Omezení, která z toho plynou pro lidské návštěvníky, budeme rádi respektovat a je smutné, že podobně se nechová i státní správa, kterou si platíme.
Skutečně tetřevovi vadí, když po cestě projde několik turistů?
Bohužel skutečně vadí. Tetřev je velký pták, který špatně létá. Přitom se živí málo výživnou potravou, v zimě jehličím smrků, každé vydání energie navíc jej oslabuje, zvlášť v zimě. Pokud oslabený pták zimu vůbec přežije, další rok se nerozmnožuje.
V létě hrozí přímé nebezpečí hlavně mláďatům, dokud jsou malá, rychle se v lese promočí, prochladnou a uhynou. Samice je proto pravidelně zahřívá. Když samici vyplašíme, nejen že nemůže o kuřata řádně pečovat, ale ještě jim hrozí smrt prochladnutím.
Proto měla být cesta otevřená jen od 15. července do 15. listopadu. Ale i v té době tetřevi před člověkem prchají. Musíme jim nechat dostatek prostoru, kde by se mohli v klidu vykrmit (borůvkami) na zimu. A právě při otvírání Modrého sloupu nikdo nezjišťoval, kolik jim toho prostoru v okolí zbude a zda to bude stačit.
S úctou
Zdeněk Vermouzek, Česká společnost ornitologická
