Zdroj: Právo
Datum: 01.02.2007
Autor: Lenka Hloušková, Ivan Vilček
Rubrika: Téma
Orkán Kyrill urychlí změnu části českých lesů. Podobně jako ve slovenských Vysokých Tatrách, kde vichřice řádila v roce 2004, v nich přibudou listnáče. Ty dokážou na rozdíl od smrků náporům větru lépe vzdorovat.
Jehličnany v českých lesích nyní zabírají tři čtvrtiny jejich plochy. Každý druhý strom v lesích je přitom smrk, který sice roste rychleji než jiné dřeviny, ale kvůli mělkým kořenům nedokáže příliš vzdorovat výkyvům větru.
České ministerstvo životního prostředí (MŽP) by proto chtělo postupovat při obnově ploch poškozených orkánem jako Slováci. Tamní lesníci po kalamitě smrky nahrazují třeba odolnější borovicí, jedlí, břízou, jeřabinami, bukem či javorem. Podíl smrků by v budoucnu měl činit ve Vysokých Tatrách pouze 40 procent.
Ministr životního prostředí Martin Bursík (SZ) se snaží o stejném postupu přesvědčit ministerstvo zemědělství (MZe), pod nějž tzv. běžné lesy spadají.
"Lesy nejsou jen plantáže a vichrům lépe vzdorují smíšené kultury," uvedl při návštěvě poničeného Krkonošského národního parku. Tam orkán, který ČR zasáhl 18. a 19. ledna, obměnu dřevin urychlí. Ale Bursík chce, aby se proces týkal co nejdříve celé republiky. Společnost Lesy ČR, hospodařící se státními lesy, se náhlým změnám brání. "Monokultury se nahradí postupně," řekl její mluví Tomáš Vyšohlíd Právu s tím, že firma má i ekonomické zájmy.
Hrozí válka s kůrovcem
Kyrill podle nejnovějších informací poškodil 12 miliónů metrů krychlových dřeva. "To jsou asi dvě třetiny roční těžby," sdělil Právu Jiří Felčárek z MZe. Kalamitu podle něj tvoří z 65 % polámané a z 35 % vyvrácené stromy. Upozornil, že pod tíhou sněhu mohou padat další.
"Musíme být rychlí a předejít přemnožení kůrovce. Odstraňování škod v nejhůře postižených oblastech bude trvat do konce června, ve zbytku asi celý letošní rok," sdělil Vyšohlíd.
S kůrovcem bojují i v Tatrách. Rok po tragédii lesníci zaznamenali až 300procentní nárůst škůdce, který zničil zhruba 40 miliónů stromů. Hrozí také jeho šíření do zdravých lesů.
Většinu škod v Tatrách odstranili do května 2006. Práce nyní probíhají v úsecích, kde je k nim nezbytné speciální povolení.
"Na osmi procentech kalamitního území je ponechána všechna dřevní hmota," řekla mluvčí Ministerstva zemědělství SR Magdaléna Fajtová.
To se nelíbí řediteli Státních lesů SR Karolu Vinšovi. "Odkládáním těžby v oblastech s nejvyšším stupněm ochrany hrozí znehodnocení dřeva a další šíření kůrovce," tvrdí.
V Česku padlo více stromů
Kyrill v Česku řádil nejvíce v západním Krušnohoří, Českém lese, na Šumavě, v Novohradských horách a jižní části Českomoravské vrchoviny. "V Tatrách na relativně malé ploše padly všechny stromy. U nás na srovnatelné rozloze třeba jen čtvrtina porostu, jinde jeden strom. Kyrill navíc řádil především v hospodářských lesích určených k těžbě," popsal česko-slovenské rozdíly Vyšohlíd.
Škody podle něj značně omezí plánovanou letošní těžbu dřeva v ČR. Lesníci musejí ze zákona přednostně zpracovat kalamitu.
Ceny se prý výrazně nezmění
"Objem letošní těžby se pohybuje mezi sedmi až osmi milióny kubíků a zahrnuje se do ní i kalamitní dřevo," uvedl Vyšohlíd.
Odhadnout vývoj cen dřeva v příštích měsících si netroufl. "Nebude to nic závratného, i kalamitní dřevo lze zpeněžit, i když s menším ziskem," uzavřel.
Na Slovensku rok po kalamitě cena dřeva klesla o 30 až 36 procent.
***
Jak řádily živly
Rychlost větru Rozsah kalamity
Slovensko (19. 11. 2004) 170 km/hod. 3 mil. kubíků
Česko 2007 (18.-19. 1. 2007) až 216 km/hod. 12 mil. kubíků*
* prozatímní odhad ministerstva zemědělství
Podíl dřevin v lesích ČR
(v procentech)
Dřevina 2000 2005
Smrk 54,1 53,1
Jedle 0,9 0,9
Borovice 17,6 17,2
Modřín 3,8 3,9
Jehličnaté celkem 76,5 75,3
Dub 6,4 6,6
Buk 6,0 6,6
Bříza 2,9 2,9
Listnaté 22,3 23,7
Foto popis: Lesní dělníci likvidují popadané stromy u Železné Rudy na Klatovsku.
Foto Autor - Foto ČTK - Petr Eret
O autorovi: Lenka Hloušková Ivan Vilček, Bratislava
