Ekologové kritizují pozměňovací návrh poslance Josefa Kotta (ANO) při tzv. invazní novele, který by umožnil kácení dřevin v ochranném pásmu vodovodů a kanalizací bez povolení úřadu. Nově by byl jen na základě ohlášení, což podle ekologů ohrožuje zajištění adekvátní výsadby. O novele, která má především omezit šíření invazních druhů rostlin a živočichů v Česku, mají poslanci hlasovat příští týden v třetím čtení. Ekologové je vyzvali, aby Kottův návrh nepodpořili. O výzvě ČTK informovala asociace ekologických organizací Zelený kruh.
Podle Zeleného kruhu by se vzhledem k hustotě vodovodních a kanalizačních sítí návrh dotkl „obrovského množství“ stromů v ulicích měst. „Návrh je také velkým zásahem do hospodaření obcí. U stromů pokácených na základě oznámení totiž není možné požadovat náhradní výsadbu. Obce tak přijdou o vzrostlé stromy bez náhrady,“ uvedla Petra Kolínská ze Zeleného kruhu.
V pozměňovacím návrhu, který má ČTK k dispozici, stojí že navrhované změny „směřují k posílení práv vlastníků a provozovatelů vodovodů a kanalizací, tedy prvků kritické infrastruktury, a zrovnoprávnění jejich postavení s provozovateli elektrizačních, teplárenských a plynárenských soustav a zařízení“.
„Stejně jako v případě těchto zařízení mohou trvalé porosty, včetně náletových dřevin, ohrožovat plynulé zásobování obyvatelstva pitnou vodou a služeb odvádění odpadních vod zejména ve vztahu k provádění údržby a oprav, včetně oprav havarijních, na těchto zařízeních,“ píše se v návrhu. Zelený kruh upozornil, že v případě havárie je již v současnosti možné kácení bez povolení úřadu.
Podle Kottova návrhu by odstranění dřevin v ochranném pásmu těchto sítí, prováděném při jejich provozu, muselo být písemně oznámeno nejméně 15 dnů předem orgánu ochrany přírody. Ten by ho mohl pozastavit nebo zakázat, pokud by záměr odporoval požadavkům na ochranu dřevin.
„Stát na jednu stranu motivuje prostřednictvím dotačních titulů k výsadbám dřevin, na druhou stranu této povinnosti zbavuje různé organizace. Je třeba motivovat právnické osoby, aby hledaly při své činnosti co možná nejšetrnější řešení, ne jim cestu ke kácení zjednodušovat. Pro aktivní města, obce a jejich občany je tento přístup demotivující,“ uvedl Martin Ander z Nadace Partnerství, která se výzvy poslancům zúčastnila. Nadace mimo jiné koordinuje projekt výsadby stromů.
K pozměňovacímu návrhu je kritický také Ondřej Feit ze Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu. „V centrech měst a obcí potřebujeme udržet stávající vzrostlou zeleň v co možná největší míře. Právě stromy pomáhají udržovat ve městech příznivé mikroklima a chránit obyvatele před přehřátými ulicemi a vysychání půdy. Stejně tak dokáží pozitivně ovlivňovat i opačné extrémy, jakými jsou intenzivní srážky a hrozící povodňové situace,“ uvedl.
Vedle zmíněných organizací stojí za výzvou poslancům také Arnika, Hnutí Duha a Česká společnost pro právo životního prostředí.
Cílem vládní předlohy tvz. invazní novely je omezit šíření invazních druhů rostlin a živočichů v Česku. Reaguje na unijní nařízení a má vytvořit rámec pro opatření potřebná k prevenci zavlečení invazních druhů a k regulaci těch, které už se v Česku rozšířily. Za invazní druhy se považují zavlečené nepůvodní organismy, které se rychle šíří, agresivně vytlačují původní druhy a způsobují rozsáhlé ekologické škody.
V Evropské unii je více než 12 000 nepůvodních druhů rostlin a zvířat, deset až 15 procent z nich se považuje za invazní. V Česku se eviduje přes 2 000 nepůvodních druhů, podíl invazních se pohybuje také do 15 procent. Jde například o některé druhy severoamerických raků, kteří šíří račí mor, mývalové severní, psíci mývalovití nebo nutrie říční. Z rostlin jsou za invazní považovány bolševník velkolepý, netýkavka žláznatá či javor jasanolistý.
ČTK
