Bude-li letošní léto stejné jako loňské, tedy horké s minimem srážek, připravují jihomoravští lesníci ze státního podniku Lesy ČR opatření, která by měla vrátit vodu do krajiny a udržet ji v lesích. Staví a opravují malé vodní nádrže a mění druhovou skladbu lesů.
Bude-li letošní léto stejné jako loňské, tedy horké s minimem srážek, připravují jihomoravští lesníci ze státního podniku Lesy ČR opatření, která by měla vrátit vodu do krajiny a udržet ji v lesích. Staví a opravují malé vodní nádrže a mění druhovou skladbu lesů.
Úzké pásy lesa, zakládané pro lepší hospodaření s vodou v půdě, pro vytvoření dobrého přízemního klimatu a k ochraně půdy před větrnou erozí zakládali lesníci v celé republice v 50. letech minulého století. Větrolamy mají své místo především v rovinatých a větrům otevřených polohách, zejména v silně změněné zemědělské krajině, ohrožené erozí půdy. V Jihomoravském kraji je nejhustší síť větrolamů v zemědělsky využívané krajině Dyjsko – svrateckého úvalu a Dolnomoravského úvalu v okresech Břeclav, Znojmo a Hodonín. Lze je však nalézt v celém regionu. Tyto specifické lesní porosty jsou viditelné například z dálnice D2 z Brna do Bratislavy, ze silnice na trase Brno – Mikulov – Vídeň, případně ze silnice na trase Brno – Znojmo – Vídeň. Jihomoravské větrolamy pokrývají přibližně 1 200 hektarů půdy, polovina z nich je na Znojemsku.
„Po více než 60 letech keře i stromy dožívají, proto je nutná jejich obměna," říká Dalibor Šafařík, brněnský ředitel krajského ředitelství Lesů ČR. Na desítkách míst tak byly v posledních osmi letech větrolamy obnoveny a založeny nové, vždy s pomocí evropských dotací čerpaných z Operačního programu Životní prostředí. „Jako základní dřevina byl stanoven dub zimní s jednotlivou až skupinovou příměsí dubu letního, dubu ceru a třešně ptačí. Dřevinami nižší střední etáže byly zvoleny lípa srdčitá, lípa velkolistá, javor mléč a habr obecný, v menší míře moruše bílá a moruše černá, dále hrušeň planá, javor babyka a jeřáb břek. Větrnou erozi snižuje i keřové patro tvořené především brslenem evropským, ptačím zobem obecným se svídou krvavou, hlohem obecným, lískou obecnou, krušinou olšovou, řešetlákem počistivým, klokočem zpeřeným, kalinou obecnou a dalšími druhy keřů," uvádí Přemysl Voborník z Lesní správy Znojmo. Větrolamy spravují na řadě míst také obce a soukromí vlastníci půdy. Systematická a pravidelná obnova s cíleným záměrem ochránit půdu na větším území se však daří spíše velkým hospodářům, jako jsou Lesy ČR. Podle krajského ředitele Dalibora Šafaříka se státní lesníci v posledních letech stále více potýkají s nároky orgánů ochrany přírody „Větrolamy jsou v první řadě určeny pro ochranu půdy. Pokud přestanou sloužit svému účelu, musíme dřeviny či keře nahradit jinými. Nelze je nechat zcela rozpadnout či odumřít, jak to často prosazují ochránci přírody," dodává Šafařík. Podle něj začnou nově založené větrolamy plnit svou funkci po 20 letech a půdu ochrání na další století. Proti současnému stavu ochrání obnovené větrolamy zemědělskou půdu s dvojnásobnou účinností. S obnovou větrolamů chtějí lesníci pokračovat v letošním roce i v dalších letech.
