Vodohospodářská opatření sloužící k ochraně před suchem se budou moci dělat ve více na sebe navazujících katastrálních územích. Ode 1.ledna vstoupila v účinnost novela zákona o pozemkových úpravách, kterou připravilo ministerstvo zemědělství. Podle ministra Miroslava Tomana (ČSSD) je hlavním cílem novely umožnit uspořádat pozemky tak, aby byla obnovena ekologická stabilita krajiny.
„Současně s tím bude možné také realizovat například vodohospodářská a protierozní opatření nebo krajinné prvky, která k této obnově budou sloužit,“ řekl Toman ČTK. Změny zákona podle něj lépe umožní vyrovnat se s klimatickými a hydrologickými extrémy jako jsou sucho nebo povodně.
Nad propojením úprav bude dohlížet ústředí Státního pozemkového úřadu. „Ústředí posoudí a vyhodnotí v kontextu s regionálními potřebami a průzkumy terénu důvodnost a účelnost spojení více celých katastrálních území do obvodu pozemkových úprav,“ uvádí se v novele.
Pokud obec po dokončení společných zařízení získá státní majetek, nesmí jej prodat soukromníkovi bez souhlasu ústředí. „Současně s podáním návrhu na vklad vlastnického práva na základě smlouvy o bezúplatném převodu pozemku na obec požádá ústředí o zápis poznámky o zákazu zcizení,“ dodává novela.
Změna klimatu v budoucnu ještě více ovlivní i ČR. Například podle dřívějšího vyjádření Zdeňka Žaluda z Mendelovy univerzity v Brně bude přibývat období sucha a tropických dní. Kromě sucha se ale Češi podle něj musí připravit i na častější extrémní dešťové srážky, krupobití, povodně či vichřice. Častější budou tropické dny. Zatímco nyní jich na jižní Moravě meteorologové ročně evidují v průměru deset až 15, do roku 2050 jejich mělo být 35.
ČTK
