Stavba zařízení na spalování biomasy ve Vrátě by si vyžádala tři čtvrtě miliardy korun. O propojení temelínské elektrárny a krajského města se uvažovalo už v roce 1988. Postaveno bylo jen do Týna.

ČESKÉ BUDĚJOVICE Odkud bude v budoucnu putovat teplo do zhruba 27,5 tisíce domácností v Českých Budějovicích?

Město se už letos bude muset rozhodnout, zda a nakolik investuje do odsíření teplárny vNovohradské ulici, postaví novou spalovnu na biomasu ve Vrátě, nebo se napojí na dálkový přivaděč tepla z Jaderné elektrárny Temelín.

Ještě předtím ale radnice vymění představenstvo a dozorčí radu budějovické teplárny, kde vlastní 80 procent akcií. Valná hromada zasedne už 22. února.

„Do té doby jsme se dohodli, že teplárna nebude dělat žádné nezvratné kroky ohledně výstavby kotle na biomasu,” řekl budějovický primátor Juraj Thoma.

Stavba zařízení na spalování biomasy ve Vrátě by si vyžádala zhruba tři čtvrtě miliardy korun. Tendr na instalaci kotle o výkonu 30 megawatt vypsala teplárna vloni a podle původních plánů měl být spuštěn v roce 2013.

Firmy už podaly takzvané kvalifikační nabídky, které ještě komise neotevřela. O tom, zda vůbec bude soutěž pokračovat, nebo ji nakonec zruší, rozhodne právě až nové představenstvo teplárny.

„V první řadě budeme muset vést debatu, která se bude odvíjet od případného využívání tepla z Temelína, nebo právě kotle na spalování biomasy. Právě na tom závisí i rozsah odsíření současných kotlů. Je třeba zvážit všechna pro a proti,” uvedl Thoma.

Dodal, že v novém představenstvu poprvé v historii zasednou zástupci všech stran, které se v podzimních volbách dostaly do zastupitelstva. Tedy Petra Šebestíková (TOP 09), Jan Tůma (HOPB), Josef Průcha (ČSSD), Zdeněk Blažek (ODS) a Ivan Nadberežný (KSČM).

O teplovodním propojení Temelína a Českých Budějovic se přitom uvažovalo už v roce 1988. Nakonec ale bylo postaveno jen do nedalekého Týna nad Vltavou.

Ušetřilo by se 110 tisíc tun uhlí

Teprve na sklonku loňského roku energetická společnost ČEZ požádala ministerstvo životního prostředí o povolení na stavbu 25 kilometrů dlouhého potrubí do krajského města.

„Bude záležet hlavně na vedení teplárny a představitelích Budějovic, jak se k této možnosti postaví. Každopádně technicky je tento projekt realizovatelný,” potvrdil mluvčí Jaderné elektrárny Temelín Marek Sviták.

Teplo společně s elektřinou doposud vyrábí budějovická teplárna spalováním uhlí a zemního plynu. Roční dodávky se pohybují okolo 3,2milionu gigajoulů, teplo z Temelína by mohlo pokrýt zhruba třetinu. „Ročně by se tedy nemuselo spálit asi 110 tisíc tun hnědého uhlí,” porovnal Sviták.

Naopak uvažované výstavby obrovského kotle na biomasu, který by měl spolykat několik desítek tisíc tun štěpky ročně, se obávají především menší provozovatelé podobných ekologických tepláren.

Varují, že v budoucnu mohou být problémy s dodávkami.

„Třeba v Plzni postavili obrovský energoblok, pro palivo si už ale jezdí na jih Čech, na Šumavu. Není pro ně problém přeplatit cenu a berou všechno,” říká ředitel teplárny v Trhových Svinech Jiří Štojdl.

Dřevní štěpky samy o sobě navíc v posledních letech výrazně podražily. „V roce 1999, když jsme začínali, jsme prostorový metr kupovali za 70 až 100 korun, teď je to 300 až 350 korun,” porovnal Štojdl.

Dodal, že rostoucí cena základní suroviny spolu s nižšími odběry tepla, které má na svědomí zateplení domů, žene ceny pro domácnosti vzhůru. Ve Svinech nyní koncoví odběratelé platí 630 korun za gigajoule. Množství, které místní teplárna vyrobí, je ve srovnání s Budějovicemi asi stokrát menší.

Částky na složenkách rostou

V krajském městě momentálně stojí gigajoule tepla pro domácnosti 491 korun, oproti loňsku se cena zvýšila o zhruba 40 korun. Na jihu Čech sice patří mezi nejnižší, v posledních dvou letech ale začaly částky za teplo na složenkách místních lidí nepříjemně růst.

Poslední zdražení přitom vedení teplárny odůvodňovalo nejen zvýšením cen uhlí a plynu, ale právě také chystanou modernizací.