Výzkum zjišťoval reakci šumavské přírody na bezzásahová území.
Šumava – Jak šumavská příroda reaguje na velké plochy ponechané přírodním procesům a na vývoj klimatu, zjišťoval tříletý přeshraniční výzkum biologické rozmanitosti. Nyní zbývá zpracovat data sesbíraná z 260 hektarů výzkumných ploch. Už nyní je však podle Správy Národního parku Šumava (NPŠ) zřejmý poznatek, že ponechání dřeva po kůrovcové kalamitě mělo příznivý vliv na snížení kyselosti půdy a vody v šumavských jezerech.
Výzkum se uskutečnil na 147 plochách v Bavorském lese a na 120 plochách v Národním parku i Chráněné krajinné oblasti Šumava v letech 2015 až 2018. „Pro projekt jsme vybírali plochy tak, aby byly co nejpestřejší prostředím i nadmořskou výškou. Sběr dat se uskutečnil v lesních porostech, na loukách, v mokřadech, potocích i jezerech v nadmořských výškách od 300 metrů až po 1400 metrů," přiblížila projekt jeho odborná garantka Zdeňka Křenová.
Výzkumníci, kterých na české straně pracovalo více než čtyřicet, sledovali rostliny i živočichy. „Konkrétně semenné rostliny, kapradiny, mechy, lišejníky, houby, drobné obratlovce, ptáky, měkkýše, brouky, ploštice, pavouky, kobylky, motýly, zlatoočka, blanokřídlý hmyz – vosy," doplnila Křenová.
Součástí projektu bylo také monitorování obnovy vodního režimu v nejrůznějších vodních tocích a plochách. Z prvních dílčích výsledků sledování vodních bezobratlých mimo jiné vyplývá, že se úspěšně obnovují vodní toky v minulosti pozměněné například kvůli plavení dřeva.
DO PŮVODNÍCH KORYT
„Jednoduše lze říci, že tam, kde umožníme narovnaným a prohloubeným vodním tokům návrat do původních koryt, které přirozeně meandrují a jsou mělké, nastane rychlý návrat původních druhů živočichů a rostlin.
Navíc revitalizované toky znamenají návrat k přirozenému vodnímu režimu v krajině," uvedla hydrobioložka Správy NPŠ Eva Zelenková. Vědci zkoumali i dopady odumření stromového patra na kvalitu půd a vod v bezzásahových oblastech Šumavy.
„Například v povodí Plešného jezera mezi roky 2004 a 2008 odumřelo 90 procent dospělých smrků.
Díky bezzásahovému režimu zůstala veškerá mrtvá biomasa v povodí. Z ní uvolněné živiny rychle zvýšily nasycenost vyčerpaných půd zásaditými ionty a po krátkodobém zhoršení kvality vody v jezeře nastartovaly i jeho nečekaně rychlé zotavování. Voda ztratila svou extrémní kyselost, v jezeře se obnovil uhličitanový systém regulace kyselosti a klesly koncentrace toxických forem hliníku. To přináší lepší podmínky nejen pro rozvoj do té doby ohrožené šídlatky, ale otevírají se dveře i pro návrat vymizelých druhů," shrnul Jiří Kopáček z biologického centra akademie věd.
Komentáře
Ty nás zase krmí, za ty milionový dotace.
Odkdy je štěpka většiny dřevin vč. smrku kyselá? Zkoušel jste už někdy popelem (jakýmkoliv) pohnojit kyselomilné rostliny? Jak to dopadlo?
Vždyť i kyselé prostředí tolerující dřeviny jako např. smrk odčerpávají z půdy především bazické ionty. Což je společně s kumulací pomalu se rozkládajícího jehličí jeden ze dvou hlavních mechanismů acidifikace půd + podzolizace, vlivem jejich prasení smrkovými monokulturami.
Nedivte se, že nedostanete žádnou dotaci. Řada dotací je sice skutečně hloupých a na nesmyslné věci, ale chtít dotace na pokračování dnešní formy lesního "hospodaření" je silné kafe i pro ty, kdo je jinak přidělují i na ty nejtupější projekty, např. typu genderismu.
Doporučuji prostudovat dnešní iDnes - rozhovor s novým ředitelem LČR Vojáčkem. A diskusi pod článkem. Názor veřejnosti na dnešní LH je celkem jednoznačný, propuštění oboroví ředitelé LČR zřejmě dostali slušné odstupné. Jejich následovníci už asi takové štěstí mít nebudou a skončí v teplácích.