Kácení kůrovcem napadených smrků v dosud nejpřísněji chráněných oblastech Národního parku Šumava, zvýší riziko záplav. Na negativní dopady plánů nového vedení správy národního parku varovali představitelé iniciativy ŠumavaPro. Tu tvoří odborníci protestující proti kácení.

Šéfredaktor časopisu Vodní hospodářství Václav Stránský řekl, že má z těžby v nejpřísněji chráněných oblastech parku obavy. "Při těžbě se naruší půdní horizont. Následná eroze může během jednoho přívalového deště nenávratně odnést půdu, která se tvořila stovky let. Zvyšuje se i riziko případných povodní. Dovedu si představit, jak postižené obce, které dnes chtějí zatočit s kůrovcem, budou po státu žádat, aby s tím něco udělal," uvedl Václav Stránský.

Senátor Miroslav Krejča (ČSSD) upozornil, že národní park může značně poškodit, když se po nástupu nového ministra a nového vedení správy parku, tak jako nyní, razantně otočí kormidlem v péči o rezervaci. Senátor prohlásil, že je nutné garantovat, že nebude docházet k extrémním odchylkám v systému správy o rezervaci.

"Nyní vidím tyto garance jedině v urychleném přijetí kvalitního zákona o Národním parku Šumava. Do té doby bychom se měli vyvarovat jakýchkoli radikálních zásahů do ekosystému parku," zdůraznil Krejča.

Kácení stromů napadených kůrovcem i v oblastech, kde se dosud kvůli ochraně přírody kácet nesmělo, prosazuje nové vedení správy parku v čele s ředitelem Janem Stráským. Ten už požádal ministerstvo životního prostředí, aby tyto zásahy schválilo.

Stráský dokonce už nechal označit tisícovky stromů, které by měly v nejcennějších místech rezervace padnout. Plán zatím blokuje skutečnost, že záměry musí získat posudek vlivů na životní prostředí, což může trvat několik měsíců.

Zásahy v nejpřísněji chráněných oblastech prosazují v rámci svého pojetí boje s kůrovcem i někteří zástupci šumavských obcí a část politiků včetně prezidenta Václava Klause. Starostové ze Šumavy nedávno předali předsedovi Senátu Milanu Štěchovi petici za záchranu Šumavy s více než třinácti tisíci podpisy.

Jednoznačně se proti kácení postavili zejména přírodovědci a ekologičtí aktivisté. Odpůrce zásahů sdružuje platforma ŠumavaPro. Její výzvu za záchranu národního parku už podepsali například bývalý prezident Václav Havel, spisovatel Ivan Klíma, herečky Eva Holubová a Bára Štěpánová nebo kněz Tomáš Halík.