Tenhle podzim jsme viděli tři obří tendry, a tři průšvihy. Ekotendr, Pražský ekontendr, tendr Lesů ČR. Poučení?

Malá rekapitulace:

Ekotendr - odstranění ekologických škod na pětistovce lokalit, smíchaných do jediné zakázky. Tu provázejí vleklé spory mezi ministerstvy financí a životního prostředí, odhady cen létají od 15-ti po 100 miliard Kč (!). Příprava se táhne doslova roky. Pak tři firmy nabízejí téměř stejné ceny - 56, 57 a 65 mld. Kč (to je náhodička), nejlevnější má nejasnou vlastnickou strukturu. Pod tlakem ministr Kalousek dlouho hájený tendr ruší.

Pražský ekotendr - svoz a zpracování komunálního odpadu, ale také nakládání s nebezpečnými odpady a vývoj softwaru. To vše na deset let dopředu. Po rok trvajících přípravách, se do tendru hlásí tři sdružení (v ČR zřejmě není samostatná firma která na takovou zakázku sama dosáhne). Očekávaná cena 13,2 mld Kč byla počítaná tak trochu jako strop na základě minulých zkušeností. Přesto je nejlevnější ze tří obdržených nabídek za 16,4 mld Kč (zbylé dvě se liší jen o "drobné" miliony). Tendr nejde přímo zrušit, Praha ale nachází nakonec kličku jak jej rozstřelit díky neúplnosti nabídek. Ještě že tak, k vítězství měl našlápnuto Natland údajně napojený na Pražskou ODS.

Tendr Lesů ČR na pěstební a těžební práce byl rozkouskován na množství částí, soutěžených v jednom kole, až na pět let. Vítězné nabídky náležely po otevření obálek v 75 % firmě Less & Forrest. Prvotní obavy z vzniku dodavatelského monopolu (což by samo o sobě bylo do budoucna špatné) zakrátko zchladila firma sdělením, že nemá kapacity k dodání (což je pro Lesy i firmu se závaznými nabídkami a složenou jistinou špatné hned). Lesy nyní spekulují o vycouvání z tendru, samotný Less & Forest se nezdá být úplně proti. Zakázka bude možná zrušena, možná vyšetřována kvůli dumpingovým cenám. Jisté je jen jedno - nikdo neví kdo bude příští rok kácet ty stromy.

Nerozumím těžbě dřeva, znečištěné horniny ani svozu odpadů. Stačí základní znalost ekonomie, aby člověk věděl co je tu špatně. A kdyby si nebyl jistý, tak třeba doporučení EU hovoří jasně: VELKÉ TENDRY NEDĚLAT. Viz manuál dobré praxe ve veřejných zakázkách. Proč?

Důvodů je několik:

Dosáhne na ně jen pár velkých firem. I když zrovna neutvoří kartel, tlak na cenu bude malý. Riziko kartelu je ovšem velké, zvláště v malé ekonomice kde se všechny velké firmy navzájem znají. Kolektivně nadstřelí cenu, medvěda si pak naporcují na subdodávkách. Malý a střední podnikatel, údajný motor evropské ekonomiky, utře - a nebo si čichne k třikrát přeprodané subdodávce s minimální marží.

Je tu větší riziko korupce V jediné zakázce se rozhoduje o miliardách. Jako u každé zakázky může postup zadavatele (vyloučení účastníka, nastavení předpokladů, hodnotících kritérií) zakázku rozhodnout. Jen u těchto zakázek jsou však sázky dost vysoko na to, aby se z nich dalo slušně doživotně zajistit stádo úředníků, nebo jedna hodnotící komise - a ještě zbyl královský podíl dodavateli.

Každá chyba stojí obrovské peníze Každý trh se měni - ceny, hráči, podmínky, a zadavatelé nejsou neomylní. Stačí špatná formulace v dokumentaci, nebo procedurální chyba - a mají na krku žalobu, ÚOHS, a nebo ještě hůře - "nejlepšího" dodavatele s mizernou nabídkou a o padesát procent přestřelenou cenou. Ne z každého tendru totiž jde vycouvat.

Proč tedy nepostupovat opatrně? Soutěžit zakázky postupně - ne na 99 let (ano, i takové jsou), ale na 3? Ne pro 500 lokalit naráz ale pro každou zvlášť. Víte že v zahraničí se na části (dodávané jinými firmami) dělí i sanace lokality jediné? Certifikáty na nakládání s nebezpečným odpadem přeci nejsou potřeba pro zavezení díry pískem, že..

Proč se tedy megatendry vypisují? Důvodů se dá najít řada - je to výhodné pro všechny až na daňového poplatníka. Snazší korupce? Možná. Úřednická lenost? Určitě. Proč soutěžit každý rok, když to někomu můžeme dát na deset. Politická vůle? Jistě - kdo ví, jaká cháska tu bude sedět za rok nebo po volbách, rozdejme to raději dnes. Firmy? Ano, kdo by nechtěl kontrakt na deset let s fixní cenou? Když půjde cena dolů (tak třeba díky lepší technologii) vydělám, když nahoru vyúčtuju víc a vydělám taky. Konkurence není, tak co? A nebo ještě lépe - z 500 lokalit vysanuji 250 snadných, odměny za polovinu práce vyvedu ven a zbankrotuji. Sami jistě vymyslíte řadu dalších důvodů proč minimalizovat soutěž, a nepochybuji že tvořivý český praktik tuplem.

P.S.: ano, je řada zakázek kde kouskování není možné, nebo je kontraproduktivní. Turbínu prostě vyrobí jen jedna firma, přesoutěžovat odklízení odpadů každý rok je blbost. České zakázky jsou ale naddimenzované tak, že to nesnese diskusi. I když ekotendr MF rozdělí na desetiny, pořád bude zbytečně obrovský. To až na něj dosáhne pět stavebních firem z regionu (plus pět celostátních), pak se můžeme bavit o přiměřeném kouskování. Dřív ne.