Českým ekosystémům z nepůvodních druhů organismů výrazně škodí ambrozie peřenolistá nebo invazní raci. Na dnešní panelové diskusi Biodiverzita efektivně a udržitelně III. Tichá invaze to řekli Jiří Sádlo z Botanického ústavu Akademie věd ČR a Dominik Vondráček z Národního muzea. Ambrozie je bylina, která je silným pylovým alergenem. Jejímu rozšiřování po Česku podle Sádla velmi pomáhá sucho a vysychání řek, jejichž břehy představují ideální koridor pro její pronikání do krajiny. Invazní raci přenášejí na původní druhy raků v Česku vysoce nakažlivý račí mor.
Mezi původní druhy raků patří podle Vondráčka rak říční a rak kamenáč, k nepůvodním, ale zdomácnělým pak rak bahenní. „Tyto původní druhy ale nemají jednoduchou situaci jednak kvůli znečištění vody, jednak kvůli račímu moru, který přenášejí například invazní druhy rak pruhovaný a signální. Navíc už byl u nás zaznamenán i výskyt raka červeného a mramorovaného, kteří mají obrovský invazní potenciál a pro naše původní druhy raků představují velké nebezpečí,“ popsal odborník. Zatímco invazní druhy jsou vůči této nemoci odolné, pro české raky je račí mor extrémně nebezpečný a během krátké doby dokáže zlikvidovat celé populace.
V České republice je podle Vondráčka více než 34.000 druhů mnohobuněčných živočichů, 595 z nich je nepůvodních. Za invazní je označováno celkem 113 druhů. Za nepůvodní druh se označuje organismus, který se na dané území dostal lidským zapříčiněním a je schopen se zde množit.
Z nepůvodních bezobratlých živočichů se v Česku nachází například 52 druhů klepítkatců, 15 druhů korýšů, 383 druhů hmyzu, 22 druhů měkkýšů či jeden druh žahavce a jeden druh mechovky. Jediným nepůvodním druhem žahavce je medúzka sladkovodní pocházející z Číny. V zemi byla poprvé zpozorována v roce 1930 ve Vltavě poblíž Prahy. Podle Vondráčka je pravděpodobné, že bude osídlovat zejména stojaté vody, například přehrady v nižších polohách, kde jsou pro ni příznivější teplotní podmínky. Jediným druhem nepůvodní mechovky na českém území je bochnatka americká pocházející ze Severní Ameriky, která byla v Česku poprvé zdokumentována v roce 1922 v Labi a pak i ve Vltavě.
Vondráček dále sdělil, že k nepůvodním a invazním druhům hmyzu, které napadají keře a stromy, patří například klíněnka jírovcová, která byla do Česka zavlečena ze Severní Makedonie a napadá mimo jiné jírovec maďal, nebo brouk krasec pocházející z oblasti Středomoří, jenž poškozuje například jalovec obecný.
Podle Kateřiny Berchové Bímové z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze se nově ve střední Evropě šíří brouk polník jasanový, který sem proniká z Ruska. „Máme zdokumentovány první záznamy jeho výskytu z Maďarska a ze Slovenska, takže v zásadě už jenom čekáme na jeho rozšíření i v Česku. Napadá jasany. Dobrá zpráva nicméně je, že je možné je proti němu ochránit injektáží insekticidu do kmene,“ sdělila.
Do mapování nepůvodních organismů v Česku se může zapojit i veřejnost, a to například prostřednictvím aplikace iNaturalist nebo mapovacího portálu BioLib, doplnil Martin Šandera ze společnosti Herpeta.
Praha 18. listopadu (ČTK)















