Dekarbonizační plány a energetická bezpečnost Evropské unie si neodporují, naopak můžou jít ruku v ruce, shodují se odborníci, které oslovila ČTK. Na energetickou bezpečnost je možné nahlížet z více úhlů. Již nyní je jasné, že vysokouhlíkové zdroje dlouhodobě neznamenají budoucnost v evropské energetice. Nejlepším řešením pro větší rozvoj obnovitelných zdrojů energie je integrace napříč evropskými státy, řekl ČTK analytik Tomáš Jungwirth Březovský z Asociace pro mezinárodní otázky.
Strategie Evropské unie je do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality a být prvním „klimaticky neutrálním blokem" na světě. Dosáhnout toho chce pomocí Zelené dohody, takzvaného Green Dealu, která se týká přechodu EU k obnovitelným zdrojům energií. Jejím základem je sada klimatických norem označovaná jako Fit for 55. Podle nich bude nutné snížit uhlíkové emise do konce dekády minimálně o 55 procent v porovnání s rokem 1990.
Podle směrnice EU by měla jako celek do roku 2030 produkovat 42,5 procenta celkové spotřeby energie z obnovitelných zdrojů. V roce 2021 činil unijní průměr podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě 22,1 procenta, v Česku byl 17,3 procenta.
„Budování odolnosti evropské energetiky je ve skrze plně v souladu se snahou zbavit se závislosti na fosilních palivech a dovozu z Ruska, což stále ještě není hotová věc. S vybudováním alternativních kapacit zejména v obnovitelných zdrojích pracuje například evropský balíček REPowerEU. Tyto cíle nejsou proti sobě, ale měly by být komplementární," řekl Jungwirth Březovský.
Samostatná výstavba kapacit obnovitelných zdrojů energie podle něho nemůže energetickou bezpečnost zaručit, ale jde o kombinaci více faktorů. Cílem by podle Jungwirtha Březovského mělo být to, aby se Evropa zbavila potřeby spalovat paliva ve větším množství, než je nezbytně nutné.
Jedním z klíčových cílů dekarbonizace je postupné navyšování podílu obnovitelných zdrojů energie. V současnosti připravovaný Klimaticko-energetický plán počítá se zvýšením podílu obnovitelných zdrojů v Česku do roku 2030 na 30 procent. Návrh plánu zatím nereflektuje novou dohodu Evropské unie. Plán také potvrdil odklon Česka od spalování uhlí do roku 2033.
„Můžeme říct, že Česko není nejvýhodnější z hlediska své geografické polohy, ale to neznamená, že by tady nebyl obrovský potenciál rozvoje obnovitelných zdrojů energie. Ten nepochybně tady je, zároveň je třeba ale pracovat se všemi scénáři. Existují tady nějaké zdroje základního zatížení, které mají zajišťovat stabilní dodávku elektřiny. V českém kontextu to je výrazně jádro," uvedl Jungwirth Březovský.
Podle expertky z institutu Europeum Kateřiny Davidové je potřeba vnímat energetickou bezpečnost nikoli z hlediska jednotlivých členských států, ale spíše jako otázku bezpečnosti Evropské unie jako celku. "Česká republika sama o sobě nemá dostatečný potenciál na pokrytí veškeré své spotřeby pouze z obnovitelných zdrojů, ale je možné využívat obnovitelné zdroje energie vyrobené v jiných zemích Evropy, například v Baltském a Severním moři, kde je potenciál násobně vyšší," řekla. "Nicméně je potřeba říct, že výstavba obnovitelných zdrojů energie je mnohem rychlejší a flexibilnější než výstavba nových jaderných bloků," dodala.
"Nejlepším řešením z hlediska obnovitelných zdrojů energie pro Evropu je integrace. V praxi musíme mít tu kapacitu, politickou vůli a tržní mechanismy, aby nám elektřina mohla proudit ze severu na jih a z východu na západ. Někde více fouká, jinde svítí více slunce," řekl Jungwirth Březovský.
V Česku bude mít ale podle Vladimíra Hlavinky ze Svazu moderní energetiky velký podíl na dekarbonizaci jádro. "Z mého pohledu je ten dekarbonizační cíl daný a splnitelný, ale není možné, aby byla Evropa do toho plnohodnotně soběstačná," řekl. "Za mě rozhodně by jádro mělo být klíčovým pilířem evropské energetické bezpečnosti. Vždy je to o vzájemné kombinaci a není možné mít síť postavenou pouze na obnovitelných zdrojích energie. Vždycky bude potřeba jedna velká roztočená turbína, která tu síť bude držet," dodal.
Česko v současné době stavbu jaderných reaktorů připravuje. Vláda letos v lednu vyzvala společnosti EDF a KHNP k předložení závazných nabídek ke stavbě až čtyř nových reaktorů v Dukovanech a Temelíně. Smlouva s vybraným dodavatelem by měla být podepsána na přelomu let 2024 a 2025 a první reaktor by měl být spuštěn v roce 2036.
ČTK
