Litoměřicko - Před deseti lety se Litoměřickem prohnala nejničivější vichřice za desítky let. Polámala tisíce stromů, největší škody v okrese napáchala v lesích na Úštěcku a Lovečkovicku. V sousedním Českolipsku si vzala i jeden lidský život.
"„Celková kalamitní těžba na Lesní správě Litoměřice za rok 2007 po Kyrillu a dalších následných větrných epizodách byla téměř 39 tisíc kubíků dřeva," řekl správce lesů na Litoměřicku Petr Tendler s tím, že plocha porostu, kterou vichřice poničila, byla 70,85 hektarů.
V přepočtu, pro lepší představu, je tato plocha velká asi jako pětašedesát fotbalových hřišť.
Kyrill vznikl nad Newfoundlandem 15. ledna 2007 a přesunul se přes Atlantický oceán k Evropě. V Česku bouře dosáhla maxima 19. ledna v 1.00 hod. SEČ, nejvyšší naměřená rychlost větru byla zaznamenána na vrcholu Sněžky a dosáhla hodnoty 216 km/h. V Čechách si Kyrill vyžádal čtyři oběti.
„Největší škody jsme měli na revíru Bobří potok, kde jsme vytěžili přes 12 tisíc kubíků dřeva, a na revíru Sedlo. Tam jsme vytěžili přes osm tisíc kubíků," popsal Tendler a doplnil, že následky kalamity lesníci odstraňovali do června 2007.
PO KALAMITĚ VYSÁZELI NOVÉ STROMY
Holé plochy, které po těžbě zůstaly, pak byly znovu zalesněny. Na postižených místech nyní rostou buky, javory kleny, jedle a v menší míře než před kalamitou také smrky.
Řádění orkánu na Lovečkovicku připomněl také současný starosta Lovečkovic Radek Černý. „Před deseti lety jsem ještě ve funkci nebyl, ale vím, že živel totálně zničil asi 17 procent porostů v lesích, které obec vlastní. S likvidací kalamity tehdy pomáhali profesionálním dřevorubcům i pracovníci, které jsme měli na smlouvu s úřadem práce. Dnes na místě polomu už rostou pěkné smrky a listnáče," prozradil lovečkovický starosta.
Čtěte také zde: Emma smetla tisíce kubíků dřeva, lesníci sčítají škody
VÍTR LÁMAL I SLOUPY ELEKTRICKÉHO VEDENÍ
Ničivý vítr ale nezasáhl jen lesy nebo střechy domů. Velké potíže nadělal i energetikům. Během vichřice se bez proudu ocitlo v celé České republice na půl druhého milionu lidí. Pro energetiky ale přinesl Kyrill řadu cenných a draze vykoupených zkušeností. Zlepšily se metodické postupy, technické vybavení i informování veřejnosti.
„Kvůli vichřici v roce 2007 byla zpracována rozsáhlá analýza příčin havárií. Analyzovala se slabá místa konstrukcí podpěrných bodů a jejich sestav. Byly navrženy úpravy zatížení větrem v lokalitách s vyšší četností havárií. Byl zahájen program sledování hlavních klimatických veličin přímo na venkovních vedeních. Začaly se měnit i české národní a podnikové normy pro stavbu vrchních vedení. Jedná se například o větší nároky na posouzení statiky podpěrných bodů při větším namáhání větrem, ale i námrazou a jejich kombinovaným působením. Je kladen vyšší důraz na kvalitu projektové dokumentace a vlastní realizaci při výstavbě," říká Radim Černý, ředitel úseku Řízení sítí a člen představenstva ČEZ Distribuce.
Čtěte také zde: Sucho je horší než Kyrill
PADLO TŘIAŠEDESÁT SLOUPŮ
Extrémní povětrnostní podmínky způsobily na severu Čech celkem 916 poruch na elektrických vedeních ČEZ Distribuce. Z toho 790 poruch bylo na vedeních nízkého napětí, 124 poruch na vedeních vysokého napětí a dvě poruchy na vedeních velmi vysokého napětí. Vlivem silné vichřice bylo v severních Čechách poškozeno třiatřicet kilometrů vedení, došlo ke zničení 63 sloupů."
