PLZEŇ Proč se v roce 1884 vozil do Plzeňského Prazdroje led z Černého jezera a jak se tato tehdy strategická surovina přepravovala? Kdo byl poslední pašerák na Šumavě? I na takové otázky odpoví výstava, která v pondělí začala v mázhauzu plzeňské radnice.

Autor výstavy a nadšený milovník Šumavy Václav Vetýška zde mapuje Černé a Čertovo jezero, jež patří podle mnohých milovníků přírody k nejkrásnějším místům Šumavy. Výstavu tvoří soubor fotografií, dokumentů, zajímavostí, často vtipně, místy až sarkasticky glosovaných. Autor - dlouholetý turista a sběratel šumavských historek, ji nazval Oči Šumavy. „Výstava připomíná sto let od vyhlášení národní přírodní rezervace Černé a Čertovo jezero,” uvedl při zahájení výstavy Vetýška, který ji připravoval mnoho měsíců doslova na koleni a převážně z vlastních prostředků. Výstava potrvá do 18. února. „Ani se nechce věřit, že již jedno století chráníme jeden z nejcennějších drahokamů naší Šumavy, proto jsem pro návštěvníky připravil nejen fakta, ale i zajímavosti a perličky,” řekl Vetýška. Na panelech sestavil soubor jedněch z prvních fotografií lokality, které může návštěvník porovnat se současnými snímky. Dozví se také, jak obě jezera vznikla, jak je starý les, který je obklopuje, nebo jaké rostliny v rezervaci či přímo v jezeře rostou.

„Málokdo ví, že do Černého jezera se jezdí potápět vědci z akademie věd, aby zkoumali život zajímavé kytičky Šídlatky jezerní, návštěvníci také zjistí, jestli i tato část Šumavy měla své krále. Nechybí báje či zajímaví lidé, kteří jsou s jezery spjati,” popsal autor, který už dostal nabídku, že může na téma Černé a Čertovo jezero sestavit knihu, která by měla být před Vánocemi na trhu.

A jak Václav Vetýška sháněl podklady? „Prošel jsem například všechna čísla týdeníku Šumavan, který vycházel už v roce 1848 až do roku 1939, kdy ho Němci po obsazení Čech zakázali. V knihovně v Klatovech jsem byl dlouhé týdny jako doma. Knihovnice už mi jako štamgastovi vařili čaj,” svěřil se Vetýška. Ten v knihovně našel i zprávu, že v roce 1898 slavili návštěvníci Železné Rudy Silvestra na Jezerní stěně. „Dnes by to bylo kvůli ochraně tetřeva nemyslitelné,” podotýká Vetýška, od kterého na výstavě najdeme několik vtipných textů, kde glosuje turisty kritizovanou ochranu tetřeva na Šumavě, která brání mnoha nadšencům ve vstupu do malebných šumavských lokalit.

Národní přírodní rezervace Černé a Čertovo jezero se rozkládá na svazích Jezerní hory. Ledovcová jezera leží v nadmořské výšce přes tisíc metrů asi čtyři kilometry od Železné Rudy. Zajímavostí je, že mezi jezery probíhá hlavní evropské rozvodí. Zatímco Černé jezero patří k povodí Vltavy a Labe, a tedy k úmoří Severního moře, Čertovo jezero je v povodí Dunaje, tedy v úmoří Černého moře.

Rezervace byla založena v roce 1911. Na konci minulého roku ministerstvo životního prostředí po několikaletém projednávání vyhlásilo rezervaci znovu. Rozloha se zvýšila z původních 186 na 208 hektarů, z toho lesní půda pokrývá téměř 179 hektarů. Černé jezero je s plochou 18,4 hektaru největším ledovcovým jezerem Šumavy. Čertovo jezero má plochu 10,3 hektaru a hloubku 36,7 metru. Jezera vznikla táním ledovců zhruba před 10 tisíci lety.

Předmětem ochrany jsou podle šéfa chráněné krajinné oblasti Šumava Pavla Hubeného přirozená lesní společenstva horských smrčin, kyselých bučin, ledovcových karů, sutí, balvanitých polí a stojatých vod ledovcových jezer. Velmi cenné jsou také vzácné druhy rostlin a živočichů.