Zdroj: Hodonínský deník
Datum: 30.05.2007
Podtitulek: Moravský kras má plán na deset let. Lidem ubude starostí s žádostmi o stavební úpravy
Autor: IVA ŠEBKOVÁ
Rubrika: zpravodajství/ Jižní Morava
Moravský kras/Ochrana unikátních závrtů či vyhlášení nových památných stromů - to je jen zlomek toho, čemu se chtějí věnovat pracovníci Správy Chráněné krajinné oblasti Moravský kras v následujících deseti letech. Všechny své plány už shrnuli do takzvaného plánu péče o tuto chráněnou oblast, který schválilo ministerstvo životního prostředí až do roku 2017.
"Tento plán péče stanovuje dlouhodobé i střednědobé cíle, kterým se chceme na našem pracovišti ochrany přírody věnovat," vysvětlil vedoucí Správy CHKO Moravský kras Leoš Štefka.
Podle něj se na území krasu už nepočítá s tím, že by se vyhlašovaly velké přírodní rezervace. "Chybí zde ale například ochrana klasického krasového jevu, jakým jsou závrty. Proto bychom chtěli některé vybrané vyhlásit za přírodní památky," přiblížil Štefka. Zemědělci, kteří kolem nich hospodaří, nejsou proti. "Nic proti tomu nemáme, závrty sečeme a udržujeme, nic se pro nás nezmění," uvedl hlavní agronom firmy Zemspol Stanislav Vymazal. Podobný statut ochrany by do budoucna mohla získat také například některá jezírka kolem Rudice, která jsou místní zvláštností. "To však není žádný rozhodující zásah pro lidi, kteří na území krasu žijí," tvrdí Štefka. Tato jezírka jsou zatopená původní důlní díla. "Povrchová vodní hladina na krasové planině je jednou ze zvláštností Rudické plošiny, kolem těchto jezírek za léta vznikl zajímavý biotop. Takže, pokud to nebude omezovat místní lidi, určitě tuto aktivitu ochranářů vítáme," řekl starosta Rudice Roman Šebela. Zvláštní ochrany by se měly dočkat také některé vybrané stromy. "Počítáme s tím, že bychom vyhlásili nové památné stromy, bylo by jich do desíti, byl by mezi nimi například Wiehlův buk u Habrůvky nebo buk na Skalce nedaleko Ochozu u Brna," řekl Štefka.
Ochranáři plánují také změnu jednotlivých ochranných zón. Místo nynějších tří by do budoucna měly být čtyři. V první zóně jsou ta území, která podléhají největší ochraně jako například národní rezervace nebo prostory nad jeskyněmi. Druhá zóna upravuje intenzitu hospodaření, ve třetí jsou pak sídla a ostatní zbytek území. "Čtvrtá zóna by ulevila lidem, kteří by chtěli opravovat nebo stavět v obcích, které leží na území krasu. Pokud by totiž obec měla schválený územní plán včetně regulativů ochrany přírody, tedy například použití sedlových střech či výšky staveb, nemuseli by stavebníci stavbu projednávat s naší správou," vysvětlil Štefka.
"Myslím si, že by toto opatření stavitelům pomohlo, mám s tím osobní zkušenost," míní rudický starosta Šebela.
Ochranáři uvažují také o menších úpravách hranice chráněné krajinné oblasti. "Hranice například prochází přímo částí zástavby v obci Žďár, takže tam zvažujeme úplné vyčlenění této obce z chráněné oblasti," dodal Štefka.
IVA ŠEBKOVÁ
Foto - JEDNO Z RUDICKÝCH JEZÍREK. Jezírka v okolí Rudice, což jsou zatopená původní důlní díla, jsou místní zvláštností. Ochranáři z Moravského krasu počítají s tím, že by v budoucnu měla být přírodní památkou.
Foto - Deník/Leona Paroulková
Vyšlo také v: Vyškovský deník
