vst
Žďár nad Sázavou 12. června (ČTK) - Ochránci přírody otevřeli veřejnou debatu o odkrytí pohledů na některé skály Žďárských vrchů. V první polovině minulého století byly na dálku viditelnými dominantami. Postupem času však zmizely v okolních převážně smrkových lesích. Ochránci uvažují o odlesnění některých vrcholů v okruhu 30 až 50 metrů. Pomohlo by to i některým druhům živočichů, kupříkladu sokolu stěhovavému. Veřejnost se k tomuto záměru může vyjádřit v anketě na webu.
Skalní útvary jsou jedním z hlavních přírodních fenoménů Žďárských vrchů. Kolik z nich by mohlo být odhaleno, ještě není stanoveno. "Zatím si ujasňujeme, jestli ten záměr získá podporu, jestli těch argumentů pro to, aby se to udělalo, bude dost," řekl ČTK Václav Hlaváč, vedoucí Správy CHKO. Ochránci chtějí oslovit místní obyvatele i turisty. "Myslím si, že ten názor veřejnosti je v tomhle docela podstatný," podotkl. Jednají také s Lesy ČR, jimž porosty většinou patří.
Odlesnění by se týkalo území přírodních památek, u nichž se zatím preferovalo to, že by se do nich nemělo moc zasahovat. Odkryty by mohly být třeba Malinská skála u Blatin a Bílá skála u Křižánek, tedy lokality, které bývaly hnízdištěm sokola stěhovavého. "Chtěli bychom spojit aspekt krajinářský i podpořit ty druhy, pro které by to mohlo být zajímavé," uvedl Hlaváč.
Sokol se po desetiletích vrací do české přírody, ale na Vysočině zatím nehnízdí, i když se občas objeví. "Předpokládáme, že kdyby se ty lokality upravily, mohly by být pro něj zase atraktivní," řekl Hlaváč. Hnízdění sokolů by ale zároveň přineslo určitá omezení pro turisty a horolezce.
Žďárské vrchy patří mezi nejrozlehlejší chráněné krajinné oblasti v republice. Důležitým prvkem tohoto území je kromě rulových skalních měst i voda. V CHKO pramení pět řek.
