JESENÍKY Ochranáři chystají další velký zásah proti nepůvodní borovici kleči, která nekontrolovaně expanduje hlavně v nejcennějších oblastech Jeseníků a škodí tamní přírodě. V plánu nyní mají zlikvidovat porosty v lokalitě Malý Děd ležící v Národní přírodní rezervaci Praděd. Velké kácení a vyřezávání kleče se dotkne i turistů, v okruhu několika stovek metrů mezi Švýcárnou a Smrčníkem v nejvyšších horských partiích musí od začátku srpna počítat s omezením.
„S vyřezáváním kleče začneme v srpnu a dohromady odstraníme necelé dva hektary z plochy 12 hektarů," uvedl zástupce vedoucího Správy chráněné krajinné oblasti Jeseníky Jindřich Chlapek.
Celkový objem odtěžené biomasy dosáhne přibližně 880 metrů krychlových a hmotnosti 315 tun. Ta se bude svážet k chatě Švýcárna. Tam ochranáři kleč naštěpkují a postupně odvezou pryč.
Hlavním důvodem je podle odborníků především snaha zachovat druhovou rozmanitost tamního rostlinstva a ochrana vzácných druhů, například motýla okáče menšího, který se u nás nikde jinde nevyskytuje. „Lokalitu Malý Děd monitorovali již v předminulém století mnozí badatelé. Blízká chata Švýcárna poskytovala zázemí, a tak není divu, že badatelé nejvíce zkoumali horskou přírodu právě zde. Proto máme poměrně dobré informace, jaké druhy se v této lokalitě vyskytovaly už před více než sto lety," sdělil Chlapek.
Poslední výzkumy ale ukázaly, že část vzácných horských druhů hmyzu na Malém Dědu vymizela. Jedná se například o můru vlochyňovou či motýla huňatce alpinského. Podle ochranářů o tyto druhy Jeseníky přišly právě kvůli kleči.
„Vztah mezi absencí těchto druhů a expanzí kosodřeviny je v případě lokality Malého Dědu velmi pravděpodobný. Podle vědeckých odhadů je zde až polovina bezlesí zarostlá nepůvodní klečí. Přitom konkrétně na Malém Dědu je na bezlesí vázáno 19 zvláště chráněných druhů rostlin a dalších 44 druhů rostlin vedených v červeném seznamu ohrožených druhů," upozornil Chlapek. Kleč z alpské domoviny zavlekli a vysadili v nejvyšších partiích Jeseníků původní němečtí obyvatelé a lesníci. Důvodem byla ochrana svahů, na kterých hospodařili, před sesuvy a lavinami. V Jeseníkách se jí nebývale dařilo a rychle se rozrůstala. Jenže před lety odborníci kleč označili za škůdce a ničitele vzácné horské vegetace a pustili se s ní do boje. V minulých letech tak už došlo na kácení v oblasti Šeráku, Keprníku, Petrových kamenů nebo Malé kotliny. Podle odborníků je tam po zásahu jasně viditelný pozitivní dopad na přírodu.
„V Malé kotlině se obnovily procesy důležité pro druhovou rozmanitost a na plochy dříve porostlé klečí se vrátily druhy typické pro subalpinské prostředí," popsal Chlapek.
V Jeseníkách je nyní ještě 140 hektarů kleče. Z nejohroženějších míst chtějí ochranáři dostat ještě asi deset procent této kosodřeviny. Kácet se chystají například na Vysoké holi, Velkém máji nebo Tabulové skále.
