Vladislav Prouza
Krkonoše dělí po vstupu do schengenského prostoru, který udělal z nejvyššího českého pohoří konečně hory bez hranic, už pouze jazyková bariéra především mezi strážci obou národních parků. Čeština a polština k sobě mají sice blízko, ovšem mnohé jazykové záludnosti brání přesné komunikaci.
Řada českých a polských slov zní v podstatě stejně, diametrálně se však liší významem, což může někdy vyvolat komické jindy tristní situace. Možným nedorozuměním, alespoň mezi ochránci přírody, chce Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) společně se sousední Dyrekciji Karkonoskiego Parku Narodowego (KPN) udělat konec. Češi získají ucelené znalostí polštiny díky čtyřletému vzdělávacímu programu financovanému EU.
„Spolupráci s polskými kolegy považuji za velice kvalitní. Naše společné plány na sebe úzce navazují. Intenzivně spolupracujeme ve výzkumu, monitoringu i ekologické výchově,” přibližuje ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka. „Rozhodnutí, že se budeme další čtyři roky učit polsky, je logickým krokem, abychom postupně odbourali jednu z posledních krkonošských bariér,” dodal. Projekt za skoro 252 tisíc eur zahrnuje profesionálně vedený kurz zhruba 40 českých ochranářů. Znalosti polštiny posléze ochranářům umožní plynule komunikovat s polskými kolegy i turisty.
„Dalších 130 odborných pracovníků absolvuje týdenní pracovní stáž v partnerském KPN. Součástí projektu bude skupinové dvoudenní školení na odborná témata a současnou legislativu po obou stranách hranice.
