Ochranáři Mezinárodní ochranářské skupiny JARO spolu s partnery na léto plánují návrat kriticky ohroženého druhu motýla jasoně červenookého do volné přírody v Krkonoších. Upravují vybraná místa tak, aby vzácnému motýlu, který čelí kolapsu v ČR i v zahraničí, vyhovovala. V zimě ochranáři v Krkonoších otevřeli plochu, která je dvakrát větší než některé lokality, na kterých jasoň přežívá na Slovensku či v Polsku. ČTK to dnes řekl předseda skupiny JARO David Číp. Projekt návratu jasoně červenookého do Krkonoš je součástí mezinárodního projektu LIFE.
„Nová generace z chovné stanice v Královéhradeckém kraji by mohla být vypuštěna do krkonošské přírody v červnu. Je to o rok později, než se předpokládalo. Loňský pokus vypustit tohoto vzácného motýla zatím ztroskotal. V chovech nastaly komplikace. Housenky motýlů se před pár dny vylíhly z vajíček, jsou jich stovky. Samotné líhnutí motýlů by mohlo přijít na řadu v červnu," řekl Číp.
Úpravy lokalit pro návrat jasoně spočívají v prosvětlení strání zarostlých náletovými dřevinami. Příprava území se odehrává za dohledu odborníků ze skupiny JARO a botaniků Správy KRNAP.
„Zatím jsme se v Krkonoších zaměřovali pouze na jednu hlavní lokalitu, v následujícím období začneme připravovat druhý domov pro jasoně, který leží nedaleko. Také jsme zmapovali výskyt živných i nektarodárných rostlin a okolní louky a potenciální koridory, které mohou jasoňovi sloužit jako síť nášlapných kamenů. Ty představují mikrostanoviště, která mu pomáhají překonat cestu, jako když si představíte kameny, po kterých přeskáčete z jednoho břehu řeky na druhý," řekl Číp.
Loni ochranáři v Krkonoších upravili přes hektar hustě zarostlého skalnatého terénu, přičemž tam již zaznamenali rozšíření vzácných druhů kvetoucích rostlin i hmyzu, které se v Krkonoších kvůli nedostatku prostoru vyskytují sporadicky. „Je nesporné, že aktivity zaměřené na návrat jasoně do volné krkonošské přírody pomáhají přežít několika nejvzácnějším druhům motýlů Krkonoš, jako jsou například modrásek nejmenší a lesní nebo soumračník čárkovaný," uvedla projektová manažerka Skupiny JARO Tereza Macečková.
Projekt je zaměřený i na ochranu a obnovu celých biotopů, kde jasoň funguje jako takzvaný deštníkový druh, péče o něj tak pomáhá ochránit další citlivé druhy.
V Česku jasoň červenooký vyhynul téměř před sto lety, ale v roce 1986 se vrátil na severní Moravu. Loni však podle ochranářů značně poklesla jeho početnost jak ve Štramberku, tak na Slovensku, ale i v Alpách.
„Apollo, jak se jasoň červenooký také nazývá, čelí vážným problémům po celé střední Evropě. I na lokalitách v Polsku a na Slovensku se mu přestává dařit kvůli upuštění od tradičního způsobu hospodaření, kdy přebytečné a rozpínající se křoviny a traviny regulovaly především pasoucí se zvířata. Většina jeho populací zaznamenala v loňském roce úbytek až o 90 procent. Tento projekt by tak mohl sehrát klíčovou roli v zachování středoevropského genofondu tohoto ikonického druhu," dodal Číp.
Praktická část mezinárodního projektu LifeApollo2020 na ochranu jasoně červenookého, jednoho z nejohroženějších motýlů Evropy, začala v roce 2022 v několika oblastech střední Evropy. Misi za jeho návrat do Krkonoš uskutečňují členové Skupiny JARO ve spolupráci s českým a polským Krkonošským národním parkem, Agenturou ochrany přírody a krajiny a řadou dalších českých i zahraničních organizací.
ČTK
