GENERÁLNÍ ŘEDITEL STÁTNÍHO PODNIKU LESY ČR DANIEL SZÓRÁD:
* Za poslední tři roky odvedl státní podnik Lesy České republiky (LČR) přes 20 miliard korun do státního rozpočtu. Jaký hospodářský výsledek očekáváte letos?
V tuto chvíli uzavíráme zatím výsledky měsíce září, ale již nyní je patrné, že se potvrdí náš předpoklad, že hospodářský výsledek podniku bude nižší než loni. Meziročně předpokládáme pokles o 1,5 miliardy, nicméně i tak jsme do státního rozpočtu připraveni do konce roku odvést 5,6 miliardy korun. Pokud vezmeme v potaz další odvody, jako jsou například daň z příjmu, sociální a zdravotní pojištění či DPH, pak náš celkový roční příspěvek do státní kasy osciluje kolem 10 miliard.
* Proč dochází k poklesu výnosu?
Těch faktorů je víc, ale zejména dlouhodobě klesá cena dřeva na trhu a také lesy zpracovávají větší množství nahodilé těžby, například vinou kůrovcové kalamity. To mimo jiné znamená jinou strukturu dřeva, těží se více souší, víc nekvalitního materiálu. Lze říci, že loni byly vyšší a kvalitnější těžby a současně i vyšší ceny dřeva.
* Po loňské větrné smršti zejména na Orlickústecku si někteří místní stěžují, že těžaři vozí dřevo do ciziny a oni nemají možnost si ho odkoupit.
Lesy České republiky mají na těžbu uzavřené smlouvy, o které se soutěží. Následný prodej dřeva k dalšímu zpracování je proto plně v kompetenci našich smluvních partnerů. A je pouze na nich, jestli to dřevo budou chtít prodat v regionu nebo jinde. Neprodáváme takto v drobném i proto, abychom nevytvářeli korupční prostředí. Uhlídat prodej komplexní smlouvy má protikorupční charakter, jde o jasně kontrolovatelný smluvní vztah. Dřevo je majetkem partnera a ten si ohlídá, že se neztratí.
* Není ale nehospodárné, když české dřevo mizí jako surovina v zahraničí?
Ano. Toto je dlouhodobá obava. Už za dob socialismu se dřevo považovalo za zdroj valut. V současné době je v Česku nedostatek zpracovatelských kapacit. Pokud nějaké vznikly, jedná se spíš o nadnárodní firmy, které zainvestovaly, aby posílily zpracování dřeva. Na druhou stranu nově vzniklá kapacita způsobila odchod některých tradičních menších zpracovatelů z trhu. V posledních dvou letech nabídka dřeva převyšuje poptávku. Naši smluvní partneři, ale i další vlastníci dřeva hledají zájemce o koupi, a to i v zahraniční. Část dřeva je proto exportována.
* Je nějaká cesta, jak tuto situaci zvrátit?
Samozřejmě je ekonomicky výhodnější vyvážet hotové výrobky než surovinu. V souladu se záměrem ministerstva zemědělství minimalizovat exporty surového dřeva se zamýšlíme nad nějakým programem, který by podpořil zpracování tuzemského dříví u nás, a to jak nové investice, tak rozšíření kapacit a zvýšení výroby. Program by měl nastavit pravidla, jak a kdo může být podporován, pokud zvýší objem zpracování. Stabilní a silná poptávka po surovině z řad pokud možno tuzemských zpracovatelů je důležitá nejen pro nás, ale i další velké vlastníky, včetně vojenských lesů či obecních majetků.
* Jak konkrétně by mohla podpora vypadat? Budete rozdávat dotace?
Neuvažujeme o žádné finanční podpoře, která je případně v kompetenci ministerstva průmyslu a obchodu či Czech Investu. Naše případná podpora spočívá v časově i objemově omezené garanci dodávek dříví, avšak pouze v případě, že se tak bude jednat za ceny v místě a čase obvyklé a pokud o tento typ spíše symbolické podpory vůbec bude zájem. Rozhodující institucí v procesu přiznávání dané podpory by bylo ministerstvo zemědělství a podnik LČR by měl být v pozici jednoho z účastníků daného programu.
* Kdy by mohl být takový program přijat?
V podstatě je připraven, ale nyní je nutné, aby byl obhájen a respektován Vládou České republiky. Je nyní na Ministerstvu zemědělství ČR, zda se s ním ztotožní a zařadí ho do programu jednání vlády.
* Je vůbec o dřevo coby materiál v Česku zájem?
V tomto směru žel za ostatní Evropou zaostáváme. Například ve srovnání se sousedním Rakouskem je u nás spotřeba dřeva na osobu a rok zhruba třetinová. Naším zájmem proto je, aby se spotřeba dřeva na našem území zvýšila. Přineslo by to hned několik pozitivních efektů. Jedním je ekologická stopa, nepřeváželi bychom zbytečně dřevo a poté dřevěné výrobky na velké vzdálenosti. Zvýšila by se nabídka pracovních příležitostí a posílil by se následný průmysl. Když nezpracujeme surové dříví na vstupu, těžko předpokládat, že si někdo bude řezivo následně dovážet ze zahraničí a něco vyrábět. Naším cílem tedy není jen zvýšit objem zpracování, ale zvýšit objem spotřeby dřeva. Aby si tuzemský spotřebitel uvědomil, že to je unikátní materiál. Možná dražší, ale má mnohem lepší vlastnosti. Jediný materiál, který je obnovitelný. V tom je kouzlo dřeva.
* Situaci na trhu s dřevem rozhodně nepomohla letošní kůrovcová kalamita.
Nepomohla, ale z hlediska vývoje počasí byla letos lepší situace než před rokem. Proti loňským čtyřem generacím kůrovce jsme letos registrovali pouze dvě. Není to však pouze o kůrovci, to je až poslední vliv zatloukající hřebíček do rakve. Na počátku je nedostatek vody v krajině. Třeba i proto, že poslední roky nebyla téměř žádná zima, respektive nenapadal sníh, který by pomohl nasycení půdy vodou z dlouhodobějšího pohledu. I když by byla v boji s kůrovcem prospěšná koordinace mezi vlastníky lesních ploch, toho je těžké docílit. Přesto se snažíme o maximum. Používáme i nové metody, jak se škůdcem bojovat, včetně použití insekticidních sítí, stojících lapáků a podobně.
* Byl také spuštěn kůrovcový server.
Ano, z iniciativy Ministerstva zemědělství ČR, které se snaží v tomto směru aktivně působit na poli osvěty. Vydávali doporučení vlastníkům, spustili zmíněný kůrovcový server, kde je například mapa s vyznačenými oblastmi, kde je situace nejhorší. Vše je ale o ochotě a aktivitě vlastníků. Státní lesy se snažily udržet vyváženou situaci na trhu se dřevem. Například omezením těžby v jiných oblastech. Žel jiní vlastníci se touto taktikou zcela neřídili, takže na trhu přetlak dřeva nadále přetrvává.
* Letos v červnu LČR vypsaly pětiletý tendr na lesní práce a prodej dřeva od roku 2017 v hodnotě 3,38 miliardy korun bez DPH. V těchto dnech jste měli podepisovat smlouvy s vítězi, ale Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) vydal předběžné opatření a zakázal vám smlouvy uzavřít. Proč?
Důvodem správního řízení je údajné porušení zásady transparentnosti, rovného zacházení a diskriminace. ÚOHS nám vyčítá neurčitost zakázky, kdy podnik údajně není schopen přesně specifikovat zadání, a to zejména v takzvaných kalamitních oblastech. Trochu nás to překvapilo, protože princip, který úřad považuje za diskriminační, již několik let při vyhlašování soutěží používáme. Neregistrovali jsme za ty roky, že by zájem o soutěž poklesl.
* Nemohli jste v přípravě tendru postupovat jinak?
Při přípravě výběrových řízení LČR postupují maximálně transparentně a otevřeně. Komunikujeme s odbornými organizacemi sdružujícími podnikatele, s případnými uchazeči, s ministerstvem, s představiteli vysokých škol zemědělského, respektive lesnického zaměření. Společně pracujeme v odborných pracovních skupinách, jejichž smyslem není nic jiného než dohoda na pravidlech, jak výběrová řízení vyhlásit.
* Mohou se zájemci o výsledcích jednání pracovních skupin informovat?
Podmínky soutěže jsme již na konci května představili na veřejném slyšení a nezaznamenali jsme jedinou připomínku. Ze všech pracovních skupin existují zápisy. Máme vyjádření oborových organizací, potvrzující naši dobrou víru, že jsou pravidla akceptovatelná. Ano, chceme smluvní partnery hodnotit, chceme, aby se zlepšil jejich vztah například k zaměstnancům. Podle našeho mínění jde o jejich společenskou odpovědnost. Tlačíme například na to, aby měli korektně nastaveny pracovně smluvní vztahy. Ale chceme mít a podle našeho mínění máme pravidla, která jsou pro všechny stejná.
* Jak konkrétně jste měnili podmínky soutěže?
Kupříkladu byly vytvořeny samostatné ceníkové kódy pro kůrovcové dříví, aby bylo zřejmé, kdy se o kůrovcové dřevo jedná, kdy ne. Byl zaveden princip kalamitní výhybky. Může se tak stát, že se kalamitní smlouva přetransformuje v řádnou a naopak, což dává oběma stranám v případě výrazné změny podmínek možnost smlouvu ukončit. Nastavili jsme pravidla za přiznávání bonusů a sankcí při zpracování kůrovcového dříví, která jsou přísná, ale pro všechny stejná. Interně jsme zavedli tzv. kůrovcový strop s cílem ochránit smluvní partnery před nekontrolovaným objemem zadávané výroby. Abychom do soutěže pustili co nejvíc subjektů, a to i z řad drobnějších podnikatelů, navýšili jsme o 85 procent počet smluvních jednotek. Všechna naše opatření šla jedním směrem. Abychom maximálně podpořili férové konkurenční prostředí. A skutečnost, že na jednu jednotku máme stále kolem šesti až osmi uchazečů, dokládá, že ten zájem je. Očekávat jeho navýšení v době, kdy je na trhu více dřeva, než činí poptávka, je nereálné.
* Jak jste zmínil, úřadu se nelíbí jistá míra neurčitosti v zadání, kdy údajně přesně nespecifikujete zadání, hlavně v kalamitních oblastech.
Je ale skutečností, že se pohybujeme v oblasti, která pracuje s přírodou, s vlivy, které jsou nevypočitatelné a vždy budou vykazovat určitou míru neurčitosti. Nikdo a nikdy nemůže přesně garantovat, že se bude těžba za dva roky týkat právě těchto stromů, nelze předjímat, jestli někde neprojde větrná smršť, neobjeví se kůrovcová kalamita. To by snad bylo možné odhadnout na měsíc dopředu, na čtvrt roku, ale ne s pětiletým výhledem. Zkrátit časové období zakázky ale také nechceme, neboť našim partnerům chceme poskytnout určitou jistotu, stabilitu, aby si mohli vytvořit finanční plán, vzít úvěr, koupit traktor. To neuděláte, pokud nebudete vědět, zda za dva tři roky bude zakázka ještě vaše.
* Proti rozhodnutí ÚHOS jste podali rozklad, ale než úřad s konečnou platností rozhodne, jaký je osud zakázek?
Pro případ, že úřad rozhodne negativně, respektive v náš neprospěch, či jeho rozhodnutí přijde pozdě na podpis smluv, pracujeme na alternativách dalšího postupu. Děláme vše pro to, abychom zvládli úkoly příštího roku. Ačkoliv se jedná o mimořádnou situaci, jsme si jisti, že ji zvládneme. Jinými slovy garantujeme, že dřevo na trhu chybět nebude a pěstební činnosti budou v potřebné míře zabezpečeny. Otázkou je, za jakou cenu, jak vysoké budou naše náklady. Protože však již byly otevřeny nabídky soutěžících firem, budeme schopni porovnat, jaké by byly, kdybychom tendry dokončili, a jaké budou reálně. Předpokládám ale, že půjde o výraznou ztrátu pro LČR, potažmo pro stát.
* Kdy bude nutné rozhodnout, jak postupovat dál?
Do konce listopadu.
* Není možné prodloužit smlouvy?
Ne. Byly to smlouvy na dobu určitou. Možností by byla jednací řízení bez uveřejnění, ale tohoto institutu využívat nechceme, snad jen v krajních případech. Proto nyní pracujeme na variantě vyhlásit soutěž na samostatné pěstební činnosti na jednoleté období a těžba by byla realizována aukcemi. Není to však dlouhodobě akceptovatelná možnost. Tak maximálně na rok. Pokud se rozhodnutím ÚOHS zkonstatuje, že v poslední době uplatňovaný model veřejných soutěží nelze uplatnit, nebudeme vlastně vědět, jak vyhlašovat tendry na rok 2018+. Ocitneme se v nejistém a nestabilním prostředí, kterému se budou muset Lesy České republiky i celý sektor přizpůsobit.
