Lesy ČR zahájily nejrozsáhlejší obnovu rašeliniště v Krušných horách. Přirozená tvorba rašeliny se vrátí na území o 66 hektarech Perninského rašeliniště při silnici z Perninku do Abertam. Do úprav investuje státní podnik 7,7 milionu korun, z toho 90 procent pokryjí evropské dotace, informovala mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
Díky obnově původních přírodních podmínek, která začala 1. srpna loňského roku, bude opět krajina schopna zadržet vodu a vrátí se i typická vegetace a živočichové. Téměř 100 hektarů Perninského rašeliniště na konci minulého století silně poškodilo nešetrné frézování, někde až do sedmimetrové hloubky, to skončilo v roce 2000.
Pozemky nyní spravují Lesy ČR, které teď nejpoškozenější plochy obnoví. »Důležité je zamezit odtoku vody, protože rašeliniště vzniká pouze na trvale silně zamokřeném území. Nejdříve tedy odstraníme náletové a nevhodně vysazené dřeviny. Poté se rašeliniště přehradí a vymodeluje reliéf těžené plochy,« uvedl ředitel Krajského ředitelství Lesů ČR v Karlových Varech Miroslav Rozner.
Oblast podnik zpřístupní i veřejnosti. Přes mokřiny povede dřevěný povalový chodník, přibudou pozorovatelna a molo s informačními tabulemi. »Perninské rašeliniště bylo v roce 2015 vyhlášeno evropsky významnou lokalitou v soustavě Natura 2000 a je chráněnou přírodní památkou. Na území žijí citlivé druhy ptáků. Kvůli jejich ochraně v době hnízdění jsou práce termínově
omezeny,« dodal Rozner. Projekt by měl skončit nejpozději v listopadu 2019.
Z původního rašeliniště se zachovalo jen asi 20 procent. Zanikly například lokality, kde rostly dva vzácné druhy rostlin, klikvy maloplodé a rojovníku bahenního. Současnou vegetaci tvoří například klikva bahenní, kyhanka sivolistá, šicha černá, rosnatka okrouhlolistá, všivec mokřadní či plavuň pučivá. K vidění jsou tu také vzácné druhy motýlů, zejména vymírající žluťásek borůvkový nebo bekasina otavní, ale i tetřívek obecný či bramborníček hnědý.
»Rašeliniště jsou unikátním ostrůvkem severské přírody ve střední Evropě. Potoky pramenící v živých rašeliništích ani za největšího sucha nevysychají,« popsal oblast přírodovědec Vladimír Melichar, který se dlouhodobě rašeliništi zabývá a po odborné stránce revitalizaci dozoruje.
Obdobné projekty se nyní provádějí také na Šumavě nebo ve Slavkovském lese. V Krušných horách patří tato revitalizace k nejrozsáhlejším.
