Martina Němcová, moderátorka
Holé mýtiny a oči pro pláč zbyly často lesníkům po kůrovcové kalamitě, která po Šumavě trápí i zbytek Plzeňského kraje. Loňské deštivé léto postup lýkožrouta přibrzdilo a letos se správci lesů pustili do výsadby nových stromů . Sází hlavně listnáče. Až 80 % nákladů pokryjí státní dotace.
Jiří Vízner, redaktor
František Bočan se stará lesy u Chválenic na jižním Plzeňsku. Před třemi lety začaly mohutně usychat. Do smrkových porostů
se dostal kůrovec.
František Bočan, lesní hospodář
Kdy to vygradovalo, že vznikly i třeba 4 pokolení jakoby vývoj lýkožrouta smrkovýho.
Jiří Vízner, redaktor
Suché stromy musely k zemi. Letos se ale mýtiny znovu zazelenají. Lesníci sázejí hlavně duby , buky a borovice . Druhy, které by měly lépe čelit suchu i kůrovci. Jejich výsadbu podporuje i Ministerstvo zemědělství.
František Bočan, lesní hospodář
Každá koruna dobrá. Tak jsme využili dotace a vysazujeme takzvaný smíšený les .
Jiří Vízner, redaktor
Každý z dělníků zasadí tady ve chválenických lesních zhruba 100 nových sazenic za hodinu. Pracovat budou do konce května.
Eva Jouklová, mluvčí, Lesy ČR
V Plzeňském kraji letos pokračujeme ve zpracování kalamitního dřeva . Nejvíce jsou v kraji postižené lesy v okolí Horšovského Týna, Klatov, Stříbra a Přimdy. Celkem v tomto kraji letos vysadíme 7,2 milionu sazenic.
Jiří Vízner, redaktor
I přes značné pokroky vidí ekologové v zalesňování rezervy. Kritizují třeba částečné navrácení horského smrku do nížin.
Eva Volfová, ekoložka
Ten kůrovec je takový přirozený regulátor, který ničí lesy , které tam nepatří.
František Bočan, lesní hospodář
Ten smrk je lukrativní. Je to konstrukční řezivo na stavby. Je vlastně nejvyšší cena.
Jiří Vízner, redaktor
František Bočan se rozhodl riziko podstoupit a smrk do výsadby začlenit. Jestli to byl krok správným směrem, zjistí až za
několik desítek let. Jiří Vízner, televize ZAK.
ZAK TV
