Dolní Morava – Vichřice, která se začátkem července roku 2015 přehnala přes Olomoucký kraj, trvala necelých dvacet minut. Vítr ale napáchal obrovské škody.
Státní podnik Lesy České republiky v těchto dnech zalesňuje poslední holé plochy.
Vítr před dvěma lety nejvíce poškodil porosty u Starého Města pod Sněžníkem a Dolní Moravy, tedy na pomezí Olomouckého a Pardubického kraje. Se zpracováním popadaných kmenů se začalo hned po kalamitě. V kopcích se činili dřevorubci, v nedostupných terénech jim pomáhali koně i lanovky. Na rovině vše urychlovaly speciální stroje zvané harvestory.
„Vítr mě tehdy vzbudil brzy ráno. Kalamitu v takovém rozsahu jsem nečekal. Podobnou za několik desetiletí nepamatuji," řekl hanušovický lesní správce René Šebek. Větrná smršť se nad krajem přehnala 9. července kolem čtvrté hodiny ráno, což bylo velké štěstí. V lokalitě Dolní Moravy se to v letních měsících totiž turisty jen hemží, padající stromy by tak byly obrovským rizikem.
„V té době byl na Staroměstsku dětský tábor, všechny účastníky vyděsilo, když v nedalekém lese začaly padat stromy jako sirky. Celý den nám pak trvalo, než jsme cestu od ležících kmenů vyčistili, abychom děti mohli odvézt," vzpomínal René Šebek. Lesní dělníci začali hned s odstraňováním následků, aby se nepřidala další noční můra lesních hospodářů, kterou je kůrovec.
Se zalesňováním holých ploch začal státní podnik loni. Na Hanušovicku od té doby dělníci vysadili na 425 hektarech jeden a půl milionu sazenic. Letos se jedná o dalších 200 tisíc dřevin. Na Orlickoústecku se poslední z tří set tisíc sazenic vysazují právě nyní.
Z devadesáti procent se jedná o smrky, doplní je například javor klen, jeřáb, třešeň, olše nebo modřín.
Škody, které před dvěma lety kalamita napáchala, jdou do desítek milionů korun. Poničena byla i další místa v kraji, například údolí Bílé Opavy v Jeseníkách.
„Snížením kvality dříví vznikla osmašedesátimilionová ztráta. Za opravu poškozených lesních cest jsme zaplatili čtrnáct milionů korun, za sazenice a pěstební práce přes sedmadvacet milionů korun," vyjmenoval výrobně technický ředitel Lesů ČR Václav Lidický.
Podnik požádal o evropskou dotaci, žádost je nyní ve schvalovacím řízení.
Tři největší větrné pohromy v Česku s dopady v kraji
ORKÁN V ROCE 2004
Orkán v listopadu 2004 ničil lesy v Nízkém Jeseníku v oblasti Šternberska.
Nejkrutější ránu zasadil chráněnému údolí Bílé Opavy, které je součástí přírodní rezervace patřící mezi jednu z nejcennějších v ČR. Zde zničil porosty na třech hektarech. V Jeseníkách spadlo 50 tisíc kubíků dřeva. Stejná větrná pohroma poté zpustošila Vysoké Tatry, kde orkán zdevastoval 250 kilometrů čtverečních lesa.
KYRILL (2007)
Orkán dosahující rychlosti přes 200 kilometrů v hodině ničil v lednu 2007 také v lesích na Olomoucku. Jen v olomouckých městských lesích tehdy spadlo 3,5 tisíce kubíků dřeva.
I když jde o zlomek roční těžby, lesníci museli dostat polámané stromy rychle pryč kvůli riziku napadení kůrovcem. Škody dosáhly bezmála dvou milionů korun.
EMMA (2008)
Více než 20 tisíc kubíků dřeva zůstalo ležet ve státních lesích na Olomoucku po řádění Emmy v březnu 2008. Největší škody zaznamenali lesáci v oblasti Jívové a Domašova nad Bystřicí, kde kalamita představovala přes tři tisíce kubíků. Emma napáchala škody i v obecních lesích. Například v olomouckých lehlo na tři tisíce kubíků. Moravský Beroun spočítal kalamitu na 2,2 kubíku dřeva.
