Kompletní rekonstrukce asi 26 000 hektarů poškozených lesů v Krušných horách by podle odborníků stála až pět miliard korun. Náklady by musel vynaložit stát, milióny by ovšem vlastníkům lesa musel poskytnout i Ústecký kraj.

Se současným stavem v některých lokalitách na Chomutovsku se proto seznámilo vedení kraje v čele s hejtmanem Oldřichem Bubeníčkem (KSČM).

V porostech obhospodařovaných Městskými lesy Chomutov na území kolem Hory Svatého Šebestiána je doprovázeli představitelé společností městských lesů Chomutov, Most a Jirkov (tři největší vlastníci lesů v Krušných horách po společnosti Lesy ČR), odborníci z Lesů ČR, z odboru ekonomiky lesního hospodářství Ministerstva zemědělství ČR a Oldřich Mauer z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně, přední odborník na zakládání a pěstění lesů. „Přesvědčili jsme se, že i když se už leccos mění k lepšímu, situace v krušnohorských lesích je vážná. Jsme si vědomi vážnosti situace, ale řešení, především peníze, musí přinést stát. Ten chce energii od Ústeckého kraje, ale musí je také do obnovy krajiny vracet,” řekl Bubeníček.

V nadmořské výšce kolem 850 metrů si spolu s ostatními prohlédl poškození smrku pichlavého. Kromě kloubnatky, jež ničí nezvratně větve a jehličí, napadá smrk v kořenových systémech houba václavka, kterou na povrchu sbíráme jako jedlou houbu. Na porostech náhradních dřevin se výrazně podepisují i mrazy, vítr, kyselost půdy a škodliviny ovzduší.

Profesor Mauer ukázal hejtmanovi a jeho doprovodu nejvíce poškozené porosty, které jsou především u smrku pichlavého na konci životnosti, ale také nové výsadby smrku ztepilého a dalších dřevin. K těm, které jsou budoucností zdravých lesů Krušných hor, patří dub, kterého na některých osazovaných lokalitách musí být v počátcích až 15 000 sazenic na hektaru.

V těžkých klimatických podmínkách na Krušných horách se o les starají kromě zmíněných organizací městských lesů i lesní správy Lesů ČR také někteří soukromí vlastníci včetně církví. Poškozeny jsou desetitisíce hektarů, a to i na německé straně – tam potřebuje obnovu asi 38 tisíc hektarů lesů, ale při odlišných klimatických podmínkách jde převážně o porosty v nižších nadmořských výškách.

Účastníci výjezdového pracovního jednání hovořili dále o končícím Programu na podporu hospodaření v lesích Ústeckého kraje na roky 2007–2013 a také o přípravě na nový Operační program životního prostředí českého ministerstva ŽP. Diskuse se týkaly hlavně nedostatku peněz na udržování lesů, obnovu, udržování jejich vodohospodářské i třeba rekreativní funkce nebo také příprav rozpočtů a projektů na rok 2014 a léta další.