„Chci především, aby Správa NP dodržovala zákony této země o ochraně přírody a krajiny,” řekl LN nový ředitel Národního parku Šumava Pavel Hubený.

* Když ministr Brabec nedávno odvolal ředitele Šumavy Jiřího Mánka a namísto dosadil vás, sliboval si od toho uklidnění situace. Je to ale spíš naopak. Starostové sepisují petice, zakládají charty a žádají ministrovo odstoupení. Jak si to vysvětlujete?

Myslím si, že obce a skupina, která víří vodu, měla od ředitele Mánka určité přísliby k jejich projektům a představám o tom, jak má národní park vypadat. Když pan ředitel odešel, tak tito lidé mají obavu, že jejich dohody a vize já sdílet nebudu a zablokuju jejich sny.

* LNO jaké konkrétní projekty se podle vás jedná?

Velice silný motiv je lanovka na Hraničník a zpřístupnění rakouské strany parku přes náš národní park. Druhá věc jsou bezúplatné převody pozemků v zázemí obcí v národním parku, protože pořád jich je tam většina státních a ty mají teď být převedeny na Správu parku. Obce by samozřejmě chtěly pozemky převést rovnou jim, aby s nimi automaticky mohly podnikat.

* Co tedy budete dělat vy jinak než pan Mánek?

Chci především, aby Správa NP dodržovala zákony této země o ochraně přírody a krajiny. Aby je neobcházela. Když jsem se seznámil s pracovním prostředím, jaké tam panovalo, tak to samo o sobě bude poměrně náročný úkol.

* Máte na mysli například to, že se protizákonně kácelo i na cenných územích parku?

Ano, i to. Je toho ale více. Posuzování zásahů proti kůrovci například dělají lesnicky orientovaní lidé, kteří vůbec nemají potuchy o podmínkách ochrany přírody.

* Starostové hodně argumentují tím, že nyní se s vaším příchodem a větším důrazem na ochranu přírody zvýší nezaměstnanost v parku. Je to reálné?

To je naprostý nesmysl. Nevím, jak ředitel může změnit zaměstnanost v regionu.

* Patrně to myslí tak, že když se nebude moct kácet, tak nebudou mít lidé zaměstnaní v lese práci.

Neděláme nic, co by nějak zvýšilo nezaměstnanost. Jsou některé rozjeté projekty, které budou pokračovat, pak jsou projekty, které se nejspíš opravdu zastaví, protože jsou plánované do bezzásahových zón, ale to na zaměstnanost nebude mít vliv. To, že nepracují pily, přece není věc ani moje, ani pana Mánka, ty už nepracují několik let, a to i v okolních lesích, patřících například Vojenským lesům a statkům. Žijeme v nějakém tržním prostředí, není socialismus. Navíc, tady je a bude stále dřeva dost. Problém spíš je, že ho těží firmy, které nejsou odsud, často najímají levné pracovní síly. My chcemes ministremnyní změnit systém zadávání prací v lesnictví, aby se k ní dostali i místní lidé. Aby to nedělaly cizí firmy za dumpingové ceny.

* Podle vás tedy jde dohromady rozvoj bezzásahových zón a zaměstnanost?

Určitě to nejde proti sobě. My s rozšířením bezzásahových zón zatím na tři roky nepočítáme, výhledově ano. Ale jednoznačně vidím budoucnost Šumavy spíš v rozvoji místní výroby a šetrné turistiky než ve velkých projektech s odlivem kapitálu jinam.