Brdy – Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje (SMOPK) podle svého předsedy Jaroslava Perlíka osloví dopisem nové poslance Parlamentu, aby při projednávání zákona, který zruší Vojenský újezd Brdy, prosazovali stanovisko Plzeňského kraje.

Ten ve shodě s ministerstvy vnitra, životního prostředí a obrany požaduje návrat k historickým hranicím, tedy rozdělení prostoru mezi obce Plzeňského a Středočeského kraje.

Vláda tento návrh zákona schválila 20. listopadu, ale středočeský hejtman a 19 starostů chce, aby se újezd nerušil a nesouhlasí s převzetí části Brd Plzeňským krajem.

„V dopisu SMOPK uvede, že to, co vláda schválila, není náhlý návrh, ale že je to věc, která se vyvíjela a na níž pracovaly ministerstva vnitra, životního prostředí a obrany a po 2,5 letech dospěly ke konsenzu, kdy všechny obce souhlasily kromě jednoho rozporu (město Příbram, které dnes prostor spravuje). Obce měly původně katastry zasahující do vojenského újezdu a je logické, aby je dostaly zpět,” uvedl starosta Spáleného Poříčí Pavel Čížek, který jedná s ministerstvy.

„Problém v Brdech je ten, že čtyři obce byly zrušeny a jejich katastry se musely přerozdělit. To provedlo ministerstvo vnitra a kromě jedné obce s tím všechny souhlasily,” řekl. Při dělení katastrů zrušených vesnic vycházelo ministerstvo vnitra také z geomorfologie terénu a povodí toků. Hranice Plzeňska a Příbramska byly vždy po hřebenech Brd. „Z pohledu obcí je rozhodnutí vlády velmi rozumné. Obáváme se ale, jak dopadne zákon v Parlamentu. Pokud by měly zůstat Brdy ve Středočeském kraji, musely by se znárodnit původní historické katastry všech obcí na plzeňské straně a přidělit je obcím vzdáleným 15 až 20 kilometrů, což je zcela nelogické,” řekl.

Ministerstvo vnitra podle Čížka připravilo správní rozdělení velmi odborně. „Jen jedna obec nesouhlasila, a to Příbram, která navíc neměla vůbec svůj historický katastr na území Brd. Takže my to bereme tak,že to je projednáno. A jestli někteří starostové, kteří v zastupitelstvech projednali návrh ministerstva vnitra, nyní říkají něco jiného, tak to vnímám spíše jako věc mediální,” řekl.

Spálené Poříčí nepožaduje žádný katastr ze zrušených obcí, ale pouze ten historický. „Ale například Strašice mají kvůli zajištění vodních zdrojů zájem, aby zdroje spadaly do jejich katastru,” uvedl Čížek. Po rozdělení újezdu získají brdské obce více peněz z rozpočtového určení daní, ale přibudou jim například starosti o cesty.

V pokročilé fázi už je zřízení chráněné krajinné oblasti (CHKO), která by měla vzniknout oproti původnímu plánu o rok později, tedy v roce 2015. Mírné zpoždění příprav je dáno delší diskuzí s obcemi a majiteli lesů o části CHKO vně vojenského újezdu.

„Obce CHKO určitě chtějí. Pouze se diskutuje o podmínkách, tedy o tom, co bude v prvních a druhých zónách. Příprava běží intenzivně,” dodal Čížek.