V prvních dvou dílech našeho seriálu jsme si pojmenovali důvody, proč je dřevo třeba chápat jako strategickou surovinu státu a využívat jej jako konstrukční materiál v co nejširší možné míře – a to i u vícepodlažních budov. Hledali jsme příčiny hlavních negativních vlivů na kvalitu našich lesních porostů a představili si les budoucnosti včetně konkrétních cest, jak jej lze dosáhnout. Výsledkem by měl být druhově pestrý, výškově, věkově i prostorově rozrůzněný les. Jak se ale nutná změna druhové skladby lesa dotkne dřevařského sektoru? Jak by se měl i on adaptovat a kam bude směřovat? Byť se situace zdá jednoduchá, je to právě naopak.
Celý článek najdete zde.
Komentáře
Ale no tak, nechte si zdát.
Slabé se zpracuje jen bříza+olše+osika na překližku - tuším, že kupují od 15cm čep.
Vždy se ale bude vozit do Polska, tady nemá perspektivu.
Buk - co se týče Lenzingu, teoreticky by mohl expandovat na Slovač, jenže staví v Asii, tady je buk drahej, protože se s ním topí. Takže nic. Co se týče kulatiny horší, tedy pilařské kvality, tak Polmeier řeže od 30cm všechny kvality a nikdo tomu nemůže konkurovat. Staví dva nové závody v Rumunsku. Kulatina se, co se zahraničí týče, vozí jako dlouhá na východ a to se nezmění, maj tam levnější práci.
Vláknina u dubu nemá jiné využití, jak topení. A v kulatině je a bude nedostatek - dubové lesy se skupují jako investiční majetek a netěží - je tam vyšší vývar, jak na zlatě. Takže zase - nedává smysl zvyšovat kapacity pořezu.
Co je špatnýho ne energetickém využití ? Teda krom dotací....