O co jde na blokádě kácení Šumavy ?

„Věčně státi také nebudou, uschne ten, zetlí onen, jeden po druhém padne, na jeho místo druhý postoupí, zmohutní, třebas i za dlouho. Dokud celou věc člověk lesu samému ponechává, nic se lesu nestane, co les ztratí sám si zase vynahradí.” Tak tohle napsal K. Klostermann ve své knížce „Ze světa lesních samot”.

A tento citát si můžete přečíst také na informační tabuli „Proměna horského lesa” u Černohorské nádrže nedaleko Modravy a ledaskde jinde. Jedná se o panel Správy NP Šumava, který informuje o tom, že stromy nerostou věčně a že jich konec způsobuje nejčastěji člověk, kůrovec a vítr. A že na jejich místo nastupuje jejich další generace. Dále se zde dočtete, že zde, v národním parku, už ponechává správa přírodu pracovat a do jejího chodu nezasahuje. Panel je velmi názorný a srozumitelný. Bohužel už o pár set metrů dál turista narazí na partu dřevorubců, kteří kácejí vzrostlé stromy (ať již napadené kůrovcem anebo i zcela zdravé) . To je jasný signál, že nové vedení parku se s tímto panelem neztotožňuje a že ve skutečnosti je to jinak.

Výzva „Šumava pro”, petice vědců, dopisy občanských sdružení vyzývaly nového ředitele parku, aby od této praxe ustoupil, aby ctil podstatu národního parku a respektoval tabule, které sám park rozmisťuje v terénu. Ředitel nedbal. Jeho vzdělaní politického ekonoma marx-leniského filosofa ho jistě opravňuje k tomu, aby se rozhodl vést třídní boj s kůrovcem a pro tuto myšlenku zničit celou Šumavu. Nepřipomíná vám to trochu soudruhu Stalina, který pro světlé zítřky lidových mas musel několik milionů lidí nechat zavraždit v gulazích. Že je to přitažené za vlasy? No, jenom do jisté míry. Je zde veliká podobnost s proklamovanými svatými cíli a metodami, které vedou do pekel.

Jsou lidi, kteří pochopili, že současná vládní garnitura od Nečase přes Chalupu a Stráského se rozhodla sice se všemi zúčastněnými o problémech vlídně hovořit, ale dál si jede po svém. A že je třeba se tomu postavit. V případě Šumavy občanským protestem, občanskou neposlušností. Vybrali jsme si jeden kousek, Ptačí potok, kde je v možnostech malé skupiny lidí účinně blokovat nesmyslné (a nelegální) kácení. A to taky děláme.

A ještě poznámka. Často je těm, kteří trvají na skutečném režimu ochrany národního parku podkládáno, že chtějí namnožit kůrovce a že chtějí, aby uschla celá Šumava. To je samozřejmě nesmysl, naopak my prosazujme, aby se (zejména na okrajích parku) kácely nebo natojato loupaly úplně všechny kůrovcem nadané stromy. Jsem přesvědčený, že i současná správa parku by se měla soustředit na sanaci kůrovce v okrajových částech parku a nemontovat se do podmáčené horské smrčiny, v centrální části parku, kde to nemá smysl. To že by kůrovec z oblasti Ptačí potok napadl lesy města Kašperské hory, které jsou vzdálené mnoho kilometrů (nejbližší část je vzdálena 2,7 km) je nesmysl. Žádná odborná studie toto nepotvrdila. Naopak jsou k dispozici judikáty (rozhodnutí soudu na základě znaleckých posudků), že pro eliminaci kůrovce stačí pásmo o šířce 500 až 1000 m.