Všechny statistiky jsou obvykle zahaleny tajemstvím. Tajemstvím tím větším, čím méně informací mají poskytnout. Nejinak je tomu i se statistikami Národního parku Šumava.
Těžba napadené dřevní hmoty
Na webových stránkách parku se můžeme dočíst i o těžbách kůrovcem napadené dřevní hmoty. Od počátku roku 1991 (rok založení parku) do konce roku 2008 bylo vytěženo přes milion kubíků kůrovcového dřeva. Spočítáme-li, jaké vymýcené ploše odpovídá jeden milion kubíků, musíme vědět, že průměrná zásoba dřeva na hektar u dospělých porostů činí 390 až 500 m3 /ha. Zjistíme, že jen kůrovcové těžby by vedly hypoteticky ke vzniku 2500 ha holin.
Kolik představují ostatní těžby
V důsledku kůrovcové kalamity odumřelo v průběhu existence národního parku tři tisíce ha lesa. Část byla vytěžena. V rámci nahodilých těžeb (po vichřicích, orkánech, sněhových kalamitách) v průběhu existence parku bylo vytěženo 2 075 000 kubíků, což odpovídá hypotetické ploše 5320 ha (holin). Po orkánu Kyrill bylo v I., ale i II. zónách ponecháno asi 300 tisíc kubíků (spíše více) nezpracované dřevní hmoty, což by odpovídalo 770 ha holin. Bylo zničeno asi 17% lesnaté části parku.
Prostým součtem dojdeme k závěru, že v průběhu existence národního parku bylo zdecimováno a vytěženo minimálně 9 090 ha lesní plochy. Má-li park rozlohu 68 064 ha, lesy v něm 54 100 ha, pak byla zničena asi 1/6, tedy 17 % lesnaté části parku. A to nejsou započteny pokračující těžby v roce 2009.
Kůrovcová kalamita v šumavském parku
Z přímých statistik víme, že jen v jihočeské části Národního parku Šumava , kde je evidováno 25 990 ha smrkových porostů, činí objem nezpracované, kůrovcem napadené hmoty od 1. 8. 2008 do 31. 3. 2009 celkem 76 257 m3. Jde o tzv. kalamitní základ. Připadá-li více než jeden kubík kalamitní hmoty na jeden hektar smrkových porostů, hovoříme o kůrovcové kalamitě. V této chvíli je park povinen instalovat takový počet lapačů nebo lapáků, jenž odpovídá přinejmenším kalamitnímu základu nebo jeho dvojnásobku. To znamená, že v současné době by mělo být v jihočeské části parku instalováno minimálně 76 257 lapačů nebo lapáků, nebo ještě lépe dvojnásobek, tedy 152 514 lapačů nebo lapáků.
A co konstatovat na závěr?
Situace v Národním parku Šumava je katastrofální. Od počátku existence národního parku bylo kůrovcem a dalšími kalamitami zdecimováno asi 17 %lesnaté části parku. Otom se může přesvědčit každý turista pohybující se v oblasti hraničních vrcholů, kde kůrovec a orkán Kyrill napáchali největší škody.
Oholené hraniční vrcholy (holiny), rezavé stromové patro (smrky napadené kůrovcem), odumřelé porosty (souše) vypovídají o síle přírodních kalamit, které podávají důkaz o nadprahovém stresu, jemuž nejsou schopny odolat žádné ekosystémy, natož klimaxové smrčiny národního parku.
V tuto chvíli striktní uplatňování bezzásahového režimu a samovolného vývoje v bezzásahových zónách – jaksi postrádá logiku a příčí se zdravému rozumu.
