Písek 7. května (ČTK) - Chladnokrevní koně mají už od letošního roku pomáhat s přibližováním dřeva na hůře dostupných místech na Šumavě. V budoucnosti by správa národního parku využívala 60 až 80 koní. Zvířata na speciální práci bude NP Šumava brát ze státního zemského hřebčince v Písku. Park počítá s tím, že bude připravovat i ukázky těchto prací pro turisty, řekl dnes novinářům jeho ředitel Jiří Mánek.

"Koně na Šumavu vždycky patřili a my je tam nyní chceme pouze vrátit," uvedl Mánek. Podle něj tento způsob přibližování dřeva de facto skončil v roce 2004 po odchodu Ivana Žlábka z funkce ředitele NP Šumava. "Přitom využití koní pro práci v lese je dalším prvkem tradiční obživy člověka na Šumavě," uvedl Mánek. Dodal, že tento způsob práce se dřevem je šetrnější k přírodě a měl by snížit poměr mechanické manipulace se stromy.

Park by v budoucnosti rád měl k dispozici koně na každém územním pracovišti. Mánek uvedl, že už má zhruba zmapované šumavské lokality, na nichž by zvířata nahradila stroje. "Naše představa je taková, aby na každém územním pracovišti byl i jeden kočí," uvedl garant projektu Ivan Žlábek.

Chladnokrevní koně mohou vykonávat práci několik let. Podle Žlábka je ideální je používat mezi čtvrtým a 12. rokem jejich života. "Samozřejmě záleží i n

Projekt slouží i k zachování genofondu českých chladnokrevných koní. Písecký hřebčinec zajistí pro práci na Šumavě nejen výcvik koní, ale obstará i potřebné školení pro kočí. "Využijeme toho, že písecký hřebčinec vlastní akreditaci pro tuto činnost," řekl Mánek.