Odhadem 77.000 vzácných stromů zachrání v tomto desetiletí v chráněné krajinné oblasti (CHKO) Soutok nový způsob lesního hospodaření. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) a státní podnik Lesy ČR se dohodly, že na 700 hektarech nejcennějších dubových porostů zcela zruší tzv. pasečné kácení. Místo konvenční těžby, která by znamenala pokácení zhruba 130.000 stromů, jich k zemi kvůli obnově porostu půjde odhadem 52.000. ČTK to dnes řekl vedoucí správy CHKO Vladan Riedl.
V lužních lesích mezi Moravou a Dyjí se podle Riedla více než 200 let hospodařilo s prvořadým cílem maximalizovat ekonomický výnos a minimalizovat náklady. Staré porosty byly plošně káceny a na uvolněných plochách se masivně vysazovaly sazenice. Tento systém podle Riedla sice vyhovoval historickým potřebám dřevozpracujícího průmyslu a odpovídal tehdejším požadavkům společnosti, ale nyní se požadavky společnosti zaměřují více na udržitelnost lesního prostředí a pestrosti v něm. Lesníci i ochranáři proto hledali způsob, jak stárnoucí les obnovovat bez toho, aby s mizením mohutných kmenů zanikly i vzácné organismy, pro něž je Soutok mezinárodně ceněný.
Nová koncepce podle Riedla přináší zásadní změnu struktury těžby. Týká se cenných porostů starších 80 let s podílem dubu nad 50 procent. Těžit se budou postupně ve čtyřech etapách po 15 letech. „Tyto porosty by byly za normálních okolností kompletně smýceny a vznikla by paseka. My jsme se však dohodli na odlišném způsobu hospodaření. Každých 15 let z porostu odejmeme pouze část stromů, čímž les prosvětlíme. Věřím, že nové modely hospodaření mohou být cestou, jak stále se ziskem a s ohledem na přírodní hodnoty pěstovat les,“ uvedl Riedl.
Při plánované intenzitě těžby tak bude v tomto desetiletí vykáceno na 51.800 stromů. Pokud by se na stejné ploše hospodařilo konvenčním způsobem, šlo by k zemi asi 129.500 stromů. Nový model tak jen v této první etapě zachrání před pokácením přes 77.000 stromů, které v lese zůstanou na dožití. Přednostně se kácí odumírající jasany, naopak vitální a biologicky hodnotné stromy zůstávají.
Prosvětlení porostů má umožnit přirozenou obnovu světlomilného dubu letního. Lesníci zároveň z prosvětlovaných ploch plánují odstraňovat javor babyku a případné invazní druhy, které jako nežádoucí stíní půdu a brání dubům v růstu. Změny se promítnou například i do správy běžných hospodářských lesů, kde se maximální plocha holosečí snižuje ze dvou hektarů na jeden. V ekologicky nejcennějších lokalitách, jako jsou například Lanžhotské pralesy, pak lidská činnost ustoupí úplně. Zdejší tlející dřevo slouží jako klíčové útočiště pro kriticky ohrožené druhy hmyzu a hub.
CHKO letos na začátku července oslavila rok od vzniku. Zahrnuje největší komplex lužních lesů v Evropě.
Břeclav 20. července (ČTK)
Komentáře
Nová, neotřelá, vlastní cesta ?
Uvidíme...Třeba to bude fungovat ?
Nic méně Spessart jede světelné šachty, ne výběr, a Troncais dlouhé obmýtí a něco mezi clonnou sečí a pasekou - a funguje to tam dobře po staletí.
A oba modely jedou především na ekonomiku.
Ne jako na Soutoku - palivo pro Vídeň.
Než se nové odzkouší a vymění generace lesnických dinosaurů, kdo ví, co bude...
V těch Křtinách jedou taky šachty, ne ?
Ale tam maj dubu minimum...
A nenchávaj to zožrat daňkům....
U nás se plánuje ještě o polovinu kratší obmýtí, přesto, že tu nemáme zdaleka podmínky jako v tom Chorvatsku...
Záhřebská škola hrasta :
" 1. Příprava: Když porost dubu letního dosáhne zralosti (obvykle stáří kolem 120 až 140 let), plánuje se jeho obnova.
2. Čekání na úrodu semen : Čekání na rok bohaté úrody žaludů (tzv. „plná úroda“).
3. Lehké kácení : Když žalud spadne na zem a vyklíčí, část starých stromů se odstraní, aby se mladému dubu poskytlo dostatek světla k růstu, ale část se ponechá jako ochrana.
4. Domýcení : staré stromy se odstraňují teprve tehdy, když je mladý les (stromek) stabilní, plně vyvinutý a schopný samostatného růstu.
Tento model, zavedený v první polovině 20. století (jehož tvůrci byli profesoři jako Andrija Petračić z Lesnické fakulty v Záhřebu), je důvodem, proč chorvatské nížinné dubové lesy (například lesy ve Spačvské kotlině nebo Pokuplju) patří k nejlépe zachovalým a nejkvalitnějším přírodním lesům v Evropě ."
Ty frantíci to maj o dost vymakanější, ale taky tak hospodaří už od Ludvíka 14 .
https://www.sumari.hr/kozarac/
" ing. Kozarac tak před více než sto lety vytyčil cestu moderního probírání a jeho lesnictví Lipovljani se stalo předmětem lesnického vzdělávání na vysoké škole. Pod Kozarčovým vedením bylo v lesnictví Lipovljani pokáceno asi 900 ha dubů a tolik porostů vzniklo přirozenou obnovou a rozrostlo se v krásné lesy."
Zatímco tady to ještě Lichtenštejni mydlili na palivo...
1. Přípravná
2. Semenná
3. Uvolňovací (prosvětlovací)
4. Domýtná
Použitelné pro jakoukoliv dřevinu v modifikaci podle stanoviště a terénu.
Středoškolské učivo předmětu Pěstování lesa, před padesáti lety nutné znát k maturitě.
Stále objevujeme nové a nové Ameriky. Proč ne, když na to někdo neznalý dává prachy....