Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
--------------------
Desítky let i déle se lesníci a odborníci snaží dostat pod kontrolu působení kůrovce. Stále častěji se mluví o kůrovcové kalamitě, kterou třeba Petr Zahradník z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti dokonce přirovnává k válečnému stavu, kdy odborníky čeká boj o každý kousek území. Je tu ovšem naděje na konkrétní řešení, proti přemnoženému škůdci by mohla pomoci látka, kterou vyvinuly a nedávno odzkoušeli vědci z České zemědělské univerzity a odborníci ze společnosti Lučební závody Draslovka Kolín. Má prý až stoprocentní účinnost a samovolně se rozkládá na látky, které na rozdíl od dřívějších prostředků neškodí ozonové vrstvě. Při reakci se vzdušnou vlhkostí se tato látka rychle a samovolně rozkládá na oxid uhličitý, čpavek a vodu. O výsledku výzkumu dnes informovali zástupci technologické agentury, jež projekt finančně podpořila. Ve spojení jsme s Petrem Doležalem, z Entomologického ústavu Akademie věd. Dobrý večer. Já jsem se dočetla, že látka s názvem EDN se na stromy napadané kůrovcem aplikovala pomocí takzvané fumigace, kdy se poražené dřevo pokryje plachtou a pod ní se začne vhánět ten insekticidní plyn. Jeho malé molekuly pak prostupují dřevem a hubí prý všechny vývojová stádia kůrovce, tedy vajíčka, kukly i dospělé jedince. Může to být podle vás tedy vskutku účinný prostředek k ochraně lesů před tímto hmyzem, který působí miliardové hospodářské škody?
Petr DOLEŽAL, Entomologický ústav Akademie věd
--------------------
Já si dokážu velmi dobře představit využití této metody na skládkách s vytěženým kůrovcovým nebo kůrovcem napadeným dříví, kdy jejich zakrytí a aplikace metody by vedla k tomu, že dojde k úhynu všech kůrovců, kteří se na té dané skládce nacházejí, což samozřejmě ušetří práci s asanací například s odkorňováním a přitom, pokud tedy platí informace, kterou jsem dostal, tak to by ta látka měla být šetrnější než insekticid, protože nemá žádná škodlivá rezidua a zároveň to přikrytí plachtou zamezí kontaktu látky s necílovými druhy s výjimkou těch, kteří jsou samozřejmě pod kůrou, čili toto použití bych viděl jako jednoznačně pozitivní a lze ho doporučit.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
--------------------
A rozumím tomu správně, že šanci pro užití této látky na volném vzduchu a na živých stromech příliš nedáváte? Protože zatím se mluví o úspěchu právě pouze na poraženém dřevě a nevíc pod plachtou a zbytek se má teprve dále zkoušet.
Petr DOLEŽAL, Entomologický ústav Akademie věd
--------------------
Já k tomuto způsobu použití nemám dostatek informací, čili nedokážu si to představit, nebo nějak posoudit, jak to bude vypadat, jak to chtějí autoři studie provádět, takže teď asi je brzo nějakým způsobem to hodnotit.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
--------------------
A vy jste naznačil význam té plachty, to znamená, že z toho, co víte, ta látka by pro ostatní organismy mohla být třeba i nebezpečná, je to tak?
Petr DOLEŽAL, Entomologický ústav Akademie věd
--------------------
Podle údajů, které má výrobce EDN na webu, tak jí doporučuje i na jiné druhy než na těch několik druhů kůrovců, kteří jsou zmiňovány v té tiskové zprávě. Doporučuje jí i na krasce, polníka, doporučuje jí na celé spektrum půdních druhů, háďátka, houby a plevele, čili dá se očekávat, že ta specifita bude skutečně nízká a bude představovat jisté ohrožení pro nepřímé organizmy. Proto je potřeba mít asi víc informací o tom, jak bude probíhat ta aplikace na volném prostoru v lese a volném vzduchu.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
--------------------
Přeci jen si dovolím ještě poslední otázku, v žádných státech Evropské unie prý nemají alternativní látku, která by se pro fumigování kůrovců v lese dala efektivně použít. Uvedl Václav Stejskal z Výzkumného ústavu rostlinné výroby. Povězte, proč zatím vlastně žádná účinná látka proti kůrovci není. Je tento hmyz a je prý celá řada různých kůrovců, je tak silně odolný?
Petr DOLEŽAL, Entomologický ústav Akademie věd
--------------------
Kůrovci nejsou o nic odolnější než jiné druhy hmyzu. Tady je to spíš otázka, jak jsem říkal účinků těch jednotlivých aplikovaných látek na necílové organismy. Čili je potřeba vždycky komplexně posoudit rizika a přínosy té dané metody.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
--------------------
Říká entomolog Petr Doležal. Já vám moc děkuju za informace. Na slyšenou.
Petr DOLEŽAL, Entomologický ústav Akademie věd
--------------------
Na shledanou.
