Jakub Vácha, moderátor
Přemnožená lesní zvěř a slabá práva lesníků. Obojí by měla vyřešit připravovaná novela zákona o myslivosti. Vysoké stavy například daňků nebo divokých prasat způsobují podle ministerstva zemědělství v lesích miliardové škody, upravit by se měla pravidla pro sčítání zvěře. Podle toho by myslivci mohli efektivně plánovat lov.
Jiří Šíbl myslivec a hospodář, Myslivecký spolek Rudice
Sčítání. To děláme tady z těch posedů, když býval sníh, tak to bylo lepší, ale teďka je to obtížnější, takže musíme z těch posedů, co uvidíme.
Petr Minařík, redaktor ČT
Myslivci z Rudice na Blanensku sčítají zvěř postaru, s dalekohledem v ruce. Stejně jako naprostá většina jejich kolegů v celém Česku. Přesto se ale podle statistického úřadu v číslech objevuje paradox, a to hlavně u divokých prasat.
Tomáš Svozil, vedoucí informačních služeb, ČSÚ Brno
Nahlášené stavy se pohybují od 54 do 65 000 kusů, nicméně odstřely, ty se pohybují od zhruba 138 000.
Petr Minařík redaktor ČT
Podle ministerstva zemědělství jasný důkaz toho, že počty myslivců jsou nepřesné, a proto chce v připravované novele zákona o myslivosti zavést novou metodu.
Vojtěch Bílý, mluvčí Ministerstva zemědělství
To samotné sčítání zvěře jako podklad pro stanovení plánu lovu, se zcela zruší, nově bude plán odlovu posuzován podle toho, jaké škody zvěř působí na konkrétním pozemku.
Petr Minařík, redaktor ČT
V Česku tento postup, kromě národních parků zatím využívají ve školním lesním podniku Křtiny nedaleko Brna. Podle jeho představitelů jako první.
Lumír Dobrovolný, lesník, Školní lesní podnik Křtiny
Ten je poškozenej, ten je poškozenej, je tady 16 jedlí na té plošce, dva smrky a dva duby, takže potom se to přepočítává na hektar.
Petr Minařík, redaktor ČT
Data zdejší lesníci zadávají do digitální mapy. Analýza jim následně prozradí, že na desetitisících hektarech jim běhá zhruba 900 srnců, ti se například spolu s jeleny nebo muflony řadí k tzv. spárkaté zvěři, která mladé stromy ničí nejvíc. Podle novely by do budoucna měla myslivcům s odstřelem, nejen té spárkaté zvěře, pomoct připravovaná mobilní aplikace. V ní budou odstřelené kusy evidovat. Počítá se také s povolením na použití přístrojů pro noční vidění. Petr Minařík, Česká televize, Blanensko.
ČT 1
Komentáře
Vždy jsem myslel, že v zákoně mají jak celoročně pečují o zvěř a její prostředí.
TAKOVÝ ČLOVĚK, CO PEČUJE O ZVĚŘ, VÍ CO SKUTEČNĚ V HONITBĚ JE A V JAKÉM MNOŽSTVÍ A NEMUSÍ TO ZKOUMAT JEDNOU ZA ROK DALEKOHLEDEM !!!
Ještě by mne zajímalo, jak páni ze státní správy řeší tu "žádnou-lichou" zvěř, která vždy když někde vzniknou škody, je "ZARUČENĚ Z VEDLEJŠÍ HONITBY A POUZE PŘECHÁZÍ", sakra kde jsou ty hranice a biologické potřeby zvěře, co jsou dnes "správně nastaveny" ??
Stařík se diví a ptá co páni profesoři??
Pro pány vědce a akademiky mám dotaz?
JAKÝ VLIV MÁ NA KLID-TRÁVENÍ A NA DALŠÍ VÁMI UVÁDĚNÁ FAKTA NESNÁŠENLIVOST NAŠÍ PŮVODNÍ ZVĚŘE S NOVÝMI DRUHY "ZVĚŘE"-DAŇKEM, MUFLONEM, JELENOVITÍMI?
NENÍ TU TEN "onen" ZAKOPANÝ PES, ŽE SEM PROSTĚ TYTO DRUHY NEPATŘÍ A SNIŽUJÍ ŽIVOTNÍ PROSTOR PŘIROZENÝM DRUHŮM ZVĚŘE?
Ovšem pro pány myslivce je to kus masa a na lov něco ....
Neustále tradovaný omyl - lesník je, mnohdy nepostradatelný, avšak stále jenom a pouze námezdně pracující odborník, který než zákoníkem práce garantovaná práva mít nemá a nesmí, jinak sklouzáváme zpět před listopad 89. Práva a povinnosti může mít pouze vlastník lesa, jejich výkon smluvně lesníkem to nevylučuje.