Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Ministerstvo životního prostředí prolomilo dosavadní odpor části sněmovny vůči zákonu, který stanovuje nová pravidla pro Národní parky na Šumavě, v Krkonoších, Českém Švýcarsku a Podyjí. Poslanci dali pod zákon razítko po více než roce odkladů. Nejcennější části parku by se měly otevřít turistům, ale postupně by na více než polovině území měla převládat divoká příroda bez lidských zásahů. Podle kritiků zasáhne novela místní obyvatele, dokonce je možná donutí se odstěhovat. O zákonu budeme diskutovat se členem sněmovního výboru pro životní prostředí Janem Zahradníkem z ODS. Dobrý den.
Jan ZAHRADNÍK, člen sněmovního výboru pro životní prostředí /ODS/
--------------------
Dobrý den.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
A také s vedoucím programu Lesy v Hnutí Duha Jaromírem Bláhou. Zdravím vás.
Jaromír BLÁHA, vedoucí programu Lesy, Hnutí Duha
--------------------
Dobrý večer.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Vy, pane Bláho, předpokládám, že ten zákon, i když asi opatrně vítáte, jak vlastně mění tu dosavadní praxi fungování národních parků?
Jaromír BLÁHA, vedoucí programu Lesy, Hnutí Duha
--------------------
Tak především zpřesňuje pravidla péče o všechny národní parky, jasně říká, že cílem národních parků je ochrana nerušeného vývoje přírody na výhledově více než polovině jejich rozlohy. V tom je to jednoznačný signál, jednoznačný krok směrem k nějakým mezinárodním standardům péče o národní parky, kde je takovým standardem v Evropě u těch, u těch menších středních parků je, je kolem tři čtvrtině rozlohy národních parků ponechaných přírodě, aby lidé viděli, jak se příroda vyvíjí, aby mohli navštěvovat divokou přírodu. A dalším přínosem té novely je, že zpřesňuje, vlastně dává jasný režim, co se bude a nebude dělat v jednotlivých zónách. Co bychom té novele vytkli, nebo co tam poslanci nezapracovali, je nějaké záruky, že ten cíl, který je tam dobře stanoven, bude skutečně naplněn. V německých nebo v rakouských národních parcích je velmi časté, že zřizovací předpisy řeknou, že ten cíl bude naplněn do roku toho a toho, většinou to bývá do 30 let od vyhlášení národního parku. A my jsme navrhovali konkrétní termíny, kdy by v jednotlivých národních parcích mělo být dosaženo toho cíle, ponechání alespoň poloviny jejich rozlohy v přírodě tak, aby nemohl nějaký ministr nebo ředitelé národních parků tu věc dlouhodobě odkládat, aby se...
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Rozumím, rozumím.
Jaromír BLÁHA, vedoucí programu Lesy, Hnutí Duha
--------------------
...záležet to bude třeba za 50 nebo za 100 let.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Abychom dali slovo také poslanci Zahradníkovi. Podle vašeho vyjádření, které jsem si přečetl na webu, tak je novela důvodem ke smutku pro šumavské obce. V čem spočívají vaše výhrady vůči ní?
Jan ZAHRADNÍK, člen sněmovního výboru pro životní prostředí /ODS/
--------------------
Tak jednak moje výhrady spočívají v tom, jak se zákon chová k přírodě, jak se chová k návštěvníkům a také samozřejmě, jak se chová k obcím. Obce právě naopak nemají jistotu, jak, jaké části Šumavy budou přístupné, jaké budou nepřístupné, protože vedle zonace, kterou bude tedy zřejmě /nesrozumitelné/ parku s ministerstvem /nesrozumitelné/ teprve, tak se bude používat pomocí vyhlášky, vyhlášené klidové území, které již není nikterak specifikováno, na jakých částech Šumavy by se mohlo vyhlašovat. Čili, to může být ta část území nepřístupná, tu zase jindy může být zpřístupněna. Čili, ta jistota tady nebude. No, a obce podle mého názoru ztrácejí určitou míru jistoty v procesu rozhodování o takových základních věcech, jako je zásady péče nebo návštěvní řád, bude rozhodovat celá rada parku, Národního parku Šumava. A tam při stávajícím znění zákona mohou mít obce také menšinu a pak by je mohli členové rady dosazení třeba ředitelem parku přehlasovat. Já jsem navrhoval, aby se tyhle ty všechny zásadní dokumenty musely dojednat právě s těmi obcemi, které jsou v radě parků zastoupené. To se bohužel nestalo.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Tak rozumíte, pane Bláho, těmto výhradám, tedy, že obce, dejme tomu, byly, by byly tím slabším nebo budou tím slabším partnerem v jednání o tom, co v parku bude a že nemají vůbec jistotu, co bude přístupné a co nebude přístupné?
Jaromír BLÁHA, vedoucí programu Lesy, Hnutí Duha
--------------------
Tak co se obcí týče, tam se žádné kompetence obcí a ministerstva životního prostředí nějak nezmění. A obava na ten vlastně pozměňovací návrh pana poslance Zahradníka, který směřoval právě k otázkám uspořádání rady, byl o tom, že o snaze v podstatě vyšachovat vědce z té rady parku tak, aby hlas vědců tam jaksi neměl, neměl váhu, v podstatě, aby se ty věty, ty dokumenty dojednávaly jenom s obcemi a nikoliv s vědci. A co...
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Počkejte, co se týče toho, když by se mohlo něco upravovat pomocí vyhlášky, jenom kam lidé budou smět a nebudou smět, tak, tak to přece obcím dává skutečně velkou nejistotu, ne?
Jaromír BLÁHA, vedoucí programu Lesy, Hnutí Duha
--------------------
Tam, tam je jasně deklarováno v tom zákoně podmínky, které musí být splněny pro to, které musí to klidové území splňovat. To znamená, tam skutečně ten zákon splňuje to, co ministerstvo deklarovalo, že ruší zákaz vstupu do té první nebo podle nového názvu přírodní zóny a omezením vstupu bude teď možné pouze do takzvaných klidových zón, to znamená do oblastí, kde třeba hnízdí vzácní ptáci, tetřevi, nebo kde jsou rašeliniště. A v tom paragrafu, který hovoří o tom, za jakých podmínek je možné zřídit takzvanou klidovou oblast, tak je jasně napsáno, že tam musí být zdůvodněný zájem, že nadměrná návštěvnost by poškodila ty mimořádně chráněné ekosystémy. A tohle to je dané zákonem tak, že kdokoliv to může, pakliže by to nebylo splněno, tak to může kdokoliv soudně napadnout a dosáhnout soudního zrušení vyhlášení takové klidové oblasti.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Nedávají se, ano, chápu, pane Zahradníku, nedávají přece jenom takto obecné podmínky jasné mantinely, co se tam v tom území děje nebo ne, které nemůže zničit nikdo, ani vyhláškou?
Jan ZAHRADNÍK, člen sněmovního výboru pro životní prostředí /ODS/
--------------------
Právě naopak. Ty podmínky vylepšování území jsou nejasné právě, to je to, co vytýkáme tomu zákonu, že může ten orgán přírody v podstatě si vymyslet nějaký důvod, který bude považovat za významný a na jeho základě pak vyhlásí klidovou zónu a zabrání vstupu návštěvníkům do té zóny.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Rozumím, rozumím. Já myslím, že tuto část jsme tak trošku argumentačně vyčerpali. Já bych se právě ještě ve zbývajícím velmi krátkém čase zeptal, pane Zahradníku, na to, co si myslíte o té podstatě toho zákona, to jest, že by třeba do budoucna byla tedy polovina toho parku bezzásahová?
Jan ZAHRADNÍK, člen sněmovního výboru pro životní prostředí /ODS/
--------------------
Já to považuju za špatné, protože dobře víme, k čemu směřovala bezzásahovost uplatněná po orkánu Kyrill v prvních a v druhých zónách, kdy vlastně v důsledku kůrovcové kalamity uschlo 20 tisíc hektarů na Šumavě. Když bude více než polovina Šumavy bezzásahová, tedy bude tou divočinou, jak si přeje pan Bláha a jeho ekologičtí přátelé, no, tak může takto uschnout ještě další a další tisíce hektarů. A z Šumavy se bohužel může stát také suchý les, což teda by byla katastrofa podle mého názoru, nejenom teda pro návštěvníky, turisty, obyvatele, ale hlavně pro vodní hospodářství v Čechách.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Ano, může se, ano, může se, pane Bláho, rozumím, může se, pane Bláho, stát, že skutečně, když bude polovina parků bezzásahová, Šumava úplně uschne?
Jaromír BLÁHA, vedoucí programu Lesy, Hnutí Duha
--------------------
Tak Šumava neuschla, to je zásadní věc.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
No, usychá, usychá rozhodně.
Jaromír BLÁHA, vedoucí programu Lesy, Hnutí Duha
--------------------
Neusychá tam, na některých místech usychají staré stromy, dospělé stromy, a to území není rozhodně tak velké, jak o tom hovoří pan poslanec Zahradník. Ta čísla, která on říká, ta jsou zhruba trojnásobná, než jsou skutečná data. Za celou, za posledních 25 let existence šumavského národního parku tam uschlo v bezzásahových územích zhruba 10 procent stromů, které v tom Národním parku Šumava stojí.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Rozumím. Ano. Poslední reakce pana Zahradníka, bohužel už víc času nemáme. Krátce jenom prosím.
Jan ZAHRADNÍK, člen sněmovního výboru pro životní prostředí /ODS/
--------------------
Je to, je to spíš tak, jak říkám, jsou to ověřené údaje, je to 20 tisíc hektarů uschlého lesa. A ta obnova, ta obnova někde probíhá, někde neprobíhá. To, co tam vyrůstá, jsou zase znova ty smrky, ten genofond se bez lidského zásahu změnit nepodaří samozřejmě.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Pánové, oběma vám děkuji, tolik Jan Zahradník z ODS, a Jaromír Bláha z Hnutí Duha. Díky a na slyšenou.
Jan ZAHRADNÍK, člen sněmovního výboru pro životní prostředí /ODS/
--------------------
Děkuju. Na shledanou.
Jaromír BLÁHA, vedoucí programu Lesy, Hnutí Duha
--------------------
Hezký večer přeju, na shledanou.
