Vlastníci lesů budou mít na jejich obnovu pětiletou lhůtu místo nynější dvouleté. Počítá s tím novela lesního zákona, která vstupuje v účinnost k 1. lednu. Také prodlužuje lhůtu pro zajištění zdárného růstu mladého lesa ze sedmi na deset let. Tato opatření podle ministerstva zemědělství umožní větší využití přirozené obnovy, zapojení přípravných dřevin a zvýšení druhové pestrosti lesů.
Novela počítá i s tím, že na lesních pozemcích budou moci vznikat tůně, poldry a menší přehrady s celkovou plochou do 1000 metrů čtverečních. Má také umožnit pastvu dobytka v lese po předchozím souhlasu jeho vlastníka a také za podmínky, že pastva nebude poškozovat les ani omezovat vstup do něj.
Vlastníci lesů budou mít podle novely méně povinností, zůstane ale omezení množství těžitelného dřeva. Pro státní lesníky bude také povinné zachovat minimální podíl zpevňujících dřevin při obnově lesního porostu. Norma má mezi přestupky zařadit těžbu prováděnou v porostech mladších než 60 let nebo těžbu na ploše nad jeden hektar.
Ekologické Hnutí Duha a iniciativa Vědci pro les naopak o novele tvrdí, že umožní vysazovat do nestátních lesů monokultury. Podle zastánců předlohy tomu ale zabrání odborní lesní hospodáři a také to, že by vlastníci přišli o státní podporu. Hnutí Duha novelu dříve označilo za krok zpět v ochraně českých lesů. Míní, že lesní zákon ohrožuje jejich adaptaci na klimatickou změnu.
Lesní zákon mimo jiné stanoví novou platbu za ekosystémové služby lesa. Dostanou ji lesníci za plnění opatření, která zvyšují poutání uhlíku a mají pozitivní dopad na biologickou rozmanitost. Ministerstvo také stanoví vyhláškou minimální množství těžebních zbytků, které bude muset lesník ponechat k zetlení. Za ponechání těžebních zbytků bude mít vlastník nárok na kompenzace.
Praha 30. prosince (ČTK)
