Vitalitu i odolnost vůči vyvrácení a suchu mají u velkých a významných stromů v Brně zajistit zavlažovací vaky. Veřejná zeleň města Brna technologii poprvé vyzkoušela koncem března u jasanu na Moravském náměstí, jenž je jedním z mála vzrostlých stromů v okolí a má vliv na jeho ochlazování. Příspěvková organizace města pořídila čtyři vaky dohromady za 100.000 korun, řekl dnes novinářům náměstek primátorky pro životní prostředí Filip Chvátal (KDU-ČSL).
„Výběr stromu není náhodný. Jasan je dominantou místa, má mohutnou korunu a poskytuje značné ochlazení i stín všem, kteří se na Moravském náměstí pohybují. Jeho potenciální nahrazení novými stromy v případě odumření by bylo nemyslitelné a finančně mnohem nákladnější než zavlažování, proto musíme v podpoře podobných stromů udělat maximum,“ řekl Chvátal.
Vaky s kapacitou 1 500 litrů vody by měly pomoct s rozvojem kořenového systému dál od kmene. Pracovníci proto vaky umísťují až tam, kde končí koruna stromu. „V případě, že by se starší strom dlouhodobě zaléval u kmene, je schopen velice rychle své kořeny přestěhovat ke kmeni. Ostatní kořeny se zmenší nebo odumřou a ve chvíli, kdy přijde větší poryv větru, může dojít k vyvrácení stromu,“ řekl Martin Tušer z firmy Ledasco, která vaky uvedla do praxe.
Voda se z vaků uvolňuje ke stromům postupně pomocí 27 kapkovacích otvorů, které jsou po celé spodní části. K zálivce lze přidat také hnojiva, tekuté dřevěné uhlí, mykorhizní houby či jiné podpůrné látky pro zvýšení zdraví a vitality stromu. Půdní profil se provlhčí do hloubky 60 centimetrů. Voda vytéká podle terénu osm až 12 hodin. Po dokončení zálivky pracovníci vaky vždy přesunou k dalšímu stromu. Tímto způsobem čeká vybrané dřeviny zálivka čtyřikrát ročně. Další zálivky je možné použít ke chlazení prostoru ve městech v době vln horka. "Vaky vytékají také na zadlážděném povrchu a prachoštěrkových cestách, což zvyšuje možnost jejich využití v městském terénu," poznamenal Chvátal.
ČTK
