Podle Hubeného lokality, kde teď lesníci úpravy provádějí, mají mnohé nedostatky. Převaha smrků nedá prostor jiným dřevinám - bukům, javorům nebo jedlím, které přirozeně narušují monokulturu smrku. Pestré porosty s rozdílným mikroklimatem jsou předpokladem vyšší odolnosti. „Nastavíme podmínky, aby byly jako přirozené a pak už to necháme na přírodě. V těchto územích chceme zasahovat jen ve chvíli, pokud by nastala nějaká kalamita," vysvětlil Hubený. Podle představitelů NP Šumava lesy národního parku mají na více než polovině své plochy původ. Během 19. i 20. století byly považovány za zdroj kvalitního dřeva. „Odhadujeme, že asi na třetině rozlohy národního parku dnes rostou lesy, které vznikly jen umělou výsadbou. Po rozličných kalamitách tu pak jsou relativně mladé lesy, které zhruba z poloviny tvoří potomci původních lesů a z poloviny umělá výsadba," informovali. Lidé na velkých plochách vysázeli smrky i tam, kde by mohly růst i jiné dřeviny. Bez péče by byly v budoucnu velmi nestabilní a mohly by snadno podlehnout větrným nebo kůrovcovým kalamitám. Převážně se jedná o lesy vysázené před dvaceti až šedesáti lety. Je to taková časovaná bomba. Jsou to totiž velmi husté porosty s počtem až 3000 stromů po hektaru. Ty tady spolu soupeří o místo na slunci, velmi rychle rostou do výšky a zároveň se jim zkracuje koruna a mají malé kořeny, což u dospělých smrků, případně jedlí, znamená vysoké riziko vyvrácení i při slabších poryvech větru. Je tedy vhodné snížit konkurenci mezi stromy, vytvořit jim více místa a zvýšit jejich odolnost," vysvětlil náměstek ředitele Správy Národního parku Jan Kozel. Upravené plochy, na kterých stromy porostou mají být proti takovým procesům odolnější. Navíc vysázené mladé souvislé smrkové lesy na velkých plochách znamenají velké plochy kompletně zastíněné půdy bez vegetace. Nerovnoměrná těžba v těchto místech přináší různě hustý les s různými světelnými podmínkami. „V řidších částech mohou po těžbě růst byliny i keříčkové dřeviny, jež poskytují potravu a útočiště hmyzu, ptákům i dalším organismům, které v hustém nepůvodním lese žít nemohou," dodal Kozel. „Cestou ke zlepšení jsou zásahy spojené s těžbou dřeva. Správa začíná s aplikací takzvaných probírek s variabilní intenzitou, se kterými se v nosný lesích nesetkají," informoval s tím, že na Šumavě je ponecháno bezmála 25 procent plochy bez zásahu a les se sám obnovuje. „Příroda nepoužívá měřidla, a tak je přirozená obnova nesouměrná, nejsou tu žádná stromořadí. Někde je vidět jediný stromek, kolem něhož není v okruhu deseti nebo dvanácti metrů jiný. Jinde jsou zase vidět velmi husté shluky desítek větších nebo menších stromků, které mezi sebou vedou lítý boj o život Všude je navíc znatelná hustá bylinná vegetace a to je základ zdravého, stabilního porostu," vysvětlil profesor Jakub Hruška, který je jedním z propagátorů „nesouměrných" probírek v mladých porostech. Imitovat přírodní postupy je podle něj možné i v hospodářském lese, ale ještě důležitější to je v lesích národních parků, kterých bude většina v budoucnosti převedena do ryze přírodního režimu," doplnil. Probírky s variabilní intenzitou znamenají to, že v některých částech se vykácí méně stromů, jinde více a především v nich vznikají tak zvané „díry". „To jsou místa, kde se nechá jen minimum stromů. Ty propustí na zem mnohem více světla, ale současně mohou růst osamoceně a budou se svým vzhledem podobat solitérům. Podobným těm, které známe třeba z Knížecích plání. Navíc se zde ponechává několik stojících pahýlů, které zajistí přítomnost mrtvého dřeva. To je další rozdíl od zásahů v běžném hospodářském lese. Mrtvé dřevo poskytuje prostor a útočiště dalším organismům, hmyzu, houbám i ptákům. Díry mohou sloužit například i tetřevům, kteří souvislý hustý les nevyhledávají," sdělil náměstek Kozel. Pro tuto činnost využívá Správa Národního parku Šumava dodavatelské firmy, které disponují širokou škálou těžební a dopravní mechanizace. „V mladých lesních porostech, zejména kvůli šetrnosti, rychlosti, finančním nákladům a efektivitě, dáváme většinou přednost mechanizované těžbě před těžbou ruční a vyvážení dříví vezením před vlečením po zemi," řekl Kozel. Podle něj je důležité, aby těžené a vyvážené dříví nepoškozovalo stojící stromy. Pokud jde o poškození půdy, je dobré preferovat vezení dříví před vlečením. Harvestory v mladých porostech dokážou pracovat bezeškodně, dobře usměrňují stromy při pádu, na místa, kde se jezdí, kladou klest a zároveň efektivně a rychle rozřežou stromy na krátké výřezy. Ty se pak na lehkých vyvážecích traktorech, laicky soupravách, vyváží a na skládce vytřídí tak, aby se co nejvýhodněji mohli prodat," uvedl Jiří Dvořák, který se na České zemědělské univerzitě v Praze dlouhodobě zabývá využíváním technologií při zpracování dřeva.
Správa Národního parku provádí zásahy v mladých porostech ve větší míře už třetím rokem. Týkají se území na ploše několika hektarů zejména v okolí Borových Lad na Prachaticku, Srní a Prášil na Klatovsku. Takto upravená místa jsou podle Kozla ideální pro některé živočichy, například tetřeva.
Plánované těžby jsou tak prováděny pouze v porostech do osmdesáti let V roce 2015 tvořily 49 procent z celkového objemu těžeb, a to 70 tisíc metrů krychlových. V letošním roce jejich podíl pravděpodobně přesáhne 50 procent To má za následek neblahý dopad na ekonomiku Správy Národního parku Šumava. . Proti předchozím letům produkujeme převážně tenké dříví, nebo dříví poškozené větrem či kůrovcem. Protože je chod správy z většiny finančně závislý na výdělku z těžby dříví, není ekonomická situace tak veselá jako třeba před deseti nebo i pěti lety, kdy při kalamitách bylo těženo hlavně tlusté a staré dříví," dodal ředitel Správy NP Šumava s tím, že tento trend měnit nechtějí. „V právě projednávaném plánu péče máme stanovený prostor, který chceme připravit na ponechání přírodním zákonům asi za 15 let Takže v mladých porostech tohoto prostoru - tam, kde bylo hojně sázeno - připravíme původně hospodářsky vysázený les na budoucí převod do ryze přírodního managementu. Naše zisky z lesa tak budou pravděpodobně rok od roku klesat, a tak bude nutné přemýšlet nad jinou formou financování naší správy," doplnil Hubený.
Nové postupy při zásazích v lesích (Zemědělec)
Monitoring médií
- pondělí 22. červenec 2024
- Spáleniště v Českém Švýcarsku po dvou letech zarostlo pionýrskými dřevinami (ČTK)
- Zkraje: Národní park hájí přírodu. Chraňme také turismus, míní starostka Hřenska (ct24.cz)
- V Darebnicích hořela v lese hromada klestí, na likvidaci požáru se podílelo šest jednotek hasičů (pozary.cz)
- Vojenské lesy u Plumlova na Prostějovsku lemují cedule zakazující vstup do nich. Omezení bude platit až do poloviny září (ČRo - olomouc.cz)
- Na Křivoklátsku se objevil kriticky ohrožený brouk tesařík alpský (rokycansky.denik.cz)
- Zmrtvýchvstání jednoho mokřadu aneb Jak v Česku vypadá obnova divoké přírody (Respekt)
- Požár v Českém Švýcarsku v létě 2022 byl největším v historii České republiky (ČTK)
- Procházkou podél Schwarzenberského kanálu k Plešnému jezeru s ochutnávkou pralesa (medium.seznam.cz)
- Správci šumavského parku opraví střechu na hájence na Březníku u Modravy (ČTK)
- České vrtulníky, které bojují s požáry v Bulharsku, zasahují v horském průsmyku (ČTK)
Poslední komentáře
-
České vrtulníky už bojují s požáry v Bulharsku, potvrdili hasiči (ČTK)
A nikde žádný smrkový souše. :sad: https://www.youtube.com/watch?v=TuhElrrQRzs ... -
ASZ ČR požaduje jasné rozlišování státních a soukromých lesů (asz.cz)
Jsem starý vlastník lesa asi jako vy, paměť už tak neslouží, ale před x ... -
ASZ ČR požaduje jasné rozlišování státních a soukromých lesů (asz.cz)
Obávám se, že Vaše odpověď je přesně ve stylu "vlastníkům lesů lesáky a ... -
ASZ ČR požaduje jasné rozlišování státních a soukromých lesů (asz.cz)
Připomínek ASZ bych se rád zastal, jsou vcelku rozumné a u OLH a plateb ... -
„Raději začneme včelařit.“ Myslivci se obávají pokut, které jim chce rozdávat stát (novinky.cz)
Tak páni myslivci včelařte a věřte, že včelky vyžadují péči, což vám ... -
Kladivo na myslivce (MF DNES)
Tak pod "pokličkou našich nimrodů", jak je možné, podobně jak u kůrovců ... -
ASZ ČR požaduje jasné rozlišování státních a soukromých lesů (asz.cz)
Ale ano, dále je upravováno na krajích a ty často požadují platný ... -
Jakub Hruška: Česká krajina zažívá krizi biodiverzity. V přírodě ubývá hmyzu, ptáků, v podstatě všeho (novinky.cz)
Panu profesoru rodinný les nesežral kůrovec, pan profesor rodinný ...