Na ministerstvu leží klíčový dokument pro Šumavu. Nový plán péče na patnáct let. Může zcela změnit ochranu přírody na Šumavě. Území, kam se nesmí, bude skoro dvojnásobné. Ale přibudou i turistické stezky a centra s divokými zvířaty.

ŠUMAVA Je to radikální změna ochrany přírody na Šumavě. Nejpřísněji chráněné nebudou už jen desítky ostrůvků různě rozesetých prvních zón národního parku, ale celistvá plocha. A to dvakrát větší než dosud a historicky vůbec největší.

Zatímco do teď měly první zóny, kam lidé nesmějí a příroda je ponechána svému osudu, rozlohu necelých devět tisíc hektarů, nově budou mít bezmála osmnáct tisíc hektarů. Právě to je nejzásadnější návrh nového plánu péče, který teď leží na ministerstvu životního prostředí. Jde o klíčový dokument na roky 2014 až 2028 o tom, jak pečovat o šumavské lesy. MF DNES jej detailně prostudovala.

Osmnáct let šumavští lesníci, starostové, politici, ochranáři i ekologičtí aktivisté kritizují, že první zóna je tolik rozdrobená. Od roku 1995 do nelogických 135 ostrůvků.

Teď je na světě dokument, který je má scelit a zvětšit. A to v pětatřicet území, která budou mít rozlohu bezmála osmnáct tisíc hektarů.

Jen pro představu: Bavorský les, který je často české rezervaci dáván za příklad, má první zóny velké 13 tisíc hektarů (samozřejmě je téměř třikrát menší). Přitom scelení je jednoduché: většinou se jedná o území, kam se už dnes člověk stejně nemohl dostat – různá rašeliniště, mokřady či nepřístupné pralesy.

Více stezek i výletů s průvodci

„I když se pro turisty zvětšením plochy prvních zón něco uzavře, tak značené turistické stezky průchody zachovají. Kromě toho se budou více organizovat výlety s průvodci do divočiny, postaví se několik vyhlídkových věží, ale hlavně vybudujeme nová návštěvnická centra s divokými zvířaty.

Rovněž vznikne velké návštěvnické centrum, které dosud chybí, a například v sousedním Bavorském lese jsou taková centra hned dvě,” komentuje plány mluvčí šumavského parku Pavel Pechoušek.

Zpět k prvním zónám. Nově budou ještě rozděleny do dvou kategorií: 15 tisíc hektarů bude úplně bez zásahů člověka a zbylých 2,7 tisíce hektarů cenných lesů bude mít zvláštní režim: v případě potřeby zde budou moci lesníci bojovat s kůrovcem. „Aby se nešířil do okolních lesů jiných majitelů – jako jsou třeba městské lesy,” zdůvodňuje ředitel šumavského parku Jiří Mánek, který je spoluautorem dokumentu. Se systémem, kdy se podél prvních zón ponechaných svému osudu kácejí stromy v takzvaném ochranném pásu, má správa parku už zkušenosti. Už několik let takto kácí či loupe kůru ze smrků u česko-rakouské hranice nedaleko Smrčiny a Trojmezenského pralesa. Právě proto, aby se lýkožrout smrkový nešířil do Rakouska, za což už v minulosti hrozili Rakušané Česku žalobami.

„S masivním napadením stromů už problém nemáme. Opatření na české straně očividně přispěla k menšímu počtu napadených stromů,” prohlásil před časem vedoucí lesník rakouského revíru Hochficht Reinhard Fischer.

Aktivisté žádají víc

Ekologickým aktivistům však i takové zásahy vadí. A nejsou spokojeni ani s rozšířením prvních zón. Přitom se do 45 let mají zvětšit o dalších devět procent a budou mít 24 tisíc hektarů, což je 35 procent plochy. Aktivisté by chtěli ponechat divočinu na polovině území. A docílit toho nejpozději do roku 2030. „Současný návrh je velmi špatný. Pokud by prošel tak, jak je, tak neprosazuje takovou péči o národní park, jaká je ve světě běžná. Je to promítnutý návrh zákona o národním parku od bývalého ministra Tomáše Chalupy, který prosazoval aktivní lesní a zemědělské hospodaření,” řekl Jaromír Bláha z Hnutí Duha.

Naopak šumavští starostové jsou s plánem péče spokojeni. Park jej s nimi projednal a oni ho odsouhlasili. „Zásadní je, aby nedopadl jako předchozí dokumenty, které každá nová garnitura ignorovala. Navrhovaná procenta prvních zón jsou přijatelná na rozdíl od požadavků ekologických aktivistů, které jsou holými nesmysly, které by akorát zapříčinily další kůrovcovou kalamitu,” řekl předseda Svazu šumavských obcí Antonín Schubert.

***

FAKTA

Plán péče o přírodu

* Plán péče o šumavské lesy na roky 2014 až 2028 může nyní kdokoliv až do konce února připomínkovat. Pak ministerstvo o připomínkách rozhodne a plán začne platit.

* Kromě velikosti jednotlivých zón řeší i ochranu a zásahy, které budou povoleny v jednotlivých lokalitách. Plán slibuje do 45 let ponechat 35 procent rozlohy lesů samovolnému vývoji. Plochy, které jsou už dnes bez zásahu, budou i v budoucnosti.

* Umělá vodní díla bude správa parku udržovat ve funkčním stavu pouze v případech, že jde o památky či jsou potřebné z důvodu ochrany přírody.

* Zároveň se chce více zaměřit na ochranu původních druhů živočichů a rostlin a likvidaci nepůvodních.