Základním kamenem nové knihy jsou fotografie botanika, krajinného ekologa a fotografa Miloše Spurného. „Černobílé snímky představují poutavé, ale hlavně pravdivé svědectví o tvářnosti krajiny Vysočiny před půl stoletím. Spurného panoramatické záběry, jeho jedinečné diptychy a triptychy, dodnes vtahují. Vybízejí do krajin Vysočiny vejít a zamýšlet se nad jejich změnami," podotkl krajinný ekolog Jan Lacina.
Krajina Vysočiny se mnohde změnila až k nepoznání. „Jsem rád, že toto dílo spatřilo světlo světa. Uvedené fotografie nejsou zase tak staré a přesto mnohá místa, která pravidelně navštěvujeme, na nich vůbec nejsou k poznání," potvrdil Jaromír Čejka ze Správy Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy.
V publikaci lze nalézt téměř dvě desítky snímků lokalit Žďárských vrchů. „Jsou tam Blatiny, Krátká, Křižánecko a další. Nádherné záběry z let, kdy se teprve připravovalo vyhlášení chráněné krajinné oblasti," řekl Jaromír Čejka.
Snímky se až neskutečně liší od dnešní podoby krajiny. Fotografovanou lokalitu by snad poznal jen málokdo. „Za změny mohou především rozsáhlé meliorace a scelování polí v 70. a 80. letech. A také postupné zatravňování a zalesňování. Krajina se pohledově velmi zjednodušila. Jsou vidět jen louky, pastviny s náletovými dřevinami a lesy. Zmizela rozmanitost, malá políčka s hrázemi a větrolamy. Krajina Žďárských vrchů začíná pomalu splývat se sousedním okolím, mizí rozdíly, které tam byly v minulosti," uvedl Jaromír Čejka.
Občas se ale vyskytnou i výjimky, kterými jsou například Rychtářky na Milovsku. Podmáčené louky s meandry řeky Svratky svou tvář naštěstí neztratily ani po letech."
