Norská energetická společnost Statkraft plánuje výrobu biopaliv 2. generace z lesních těžebních zbytků a dalších organických odpadů. Spíše než na osobní dopravu by se přitom Statkraft chtěl zaměřit na dodávku paliv pro leteckou, námořní a nákladní automobilovou dopravu.
Norský Statkraft a švédská lesnická společnost Sodra vytvořili společný podnik nazvaný Silva Green Fuel, který má v letošním roce učinit investiční rozhodnutí o pilotním závodu na výrobu biopaliv jižně od Osla, jehož investiční náklady by měly dosáhnout 50 až 70 milionů euro.
Použitím lesních těžebních zbytků a dalších organických odpadů se chce Statkraft vyhnout kritice cílené na biopaliva, která jsou produkovaná ze zemědělských plodin. Evropská unie plánuje snížit podíl těchto biopaliv, označovaných jako biopaliva 1. generace, o polovinu do roku 2030.
„Může to být revoluční, může to mít stejně rozsáhlý dopad jako větrné turbíny nebo fotovoltaika. Lidstvo potřebuje kapalná paliva, ale ne fosilní kapalná paliva," řekl zahraniční agentuře Reuters CEO Statkraftu Christian Rynning-Toennesen.
Podle CEO Statkraftu může být do nafty přimícháváno až 7 % nového biopaliva, jehož energetická hustota je podobná klasické naftě, bez potřeby úpravy vozidel. Po menší úpravě může naftový motor využívat čistě toto biopalivo.
Cílení na leteckou, námořní a nákladní automobilovou dopravu
Agentura Reuters uvedla, že Statkraft s novým biopalivem cílí primárně na leteckou, námořní a nákladní automobilovou dopravu, jelikož města po celém světě se snaží zbavit automobilů na fosilní paliva kvůli zvýšení lokální kvality ovzduší.
Výrobní závod v plné plánované velikosti, jehož investiční náklady by měly dosáhnout několika stovek milionů euro, je podle Rynning-Toennesena vzdálen minimálně pět let. Šest takových závodů využívajících pouze lesní těžební zbytky má poskytnout dostatek biopaliva pro pokrytí 15 % norské spotřeby nafty.
„Pokud připočítáte, co může být vyrobeno z řas či potravinových zbytků, nejsme omezeni na straně vstupních materiálů. Můžeme použít jakýkoliv pevný organický materiál, dokonce i plasty," dodal CEO Statkraftu.
Nové biopalivo může podle Statkraftu cenově konkurovat klasické naftě díky vyšší dani pro fosilní paliva.
„Důležitou otázkou pro tento typ investic je, zda toto daňové zvýhodnění bude trvat dostatečně dlouho," řekl Arij van Berkel, specialista na biopaliva ve společnosti Lux Research.
Podobnou cestou jako norský Statkraft se nedávno rozhodla vydat také finská vláda, která oznámila, že do roku 2030 plánuje zvýšit podíl biopaliv přimíchávaných do pohonných hmot na 30 %. Jednat se má také zejména o pokročilejší paliva 2. generace.
